Když se pálí dobré dřevo, sladce to voní.

Už je tu zase ta doba úžasných vůní, chumlání se do peřin, teplých punčocháčů, čajů, mlh a melancholických nálad. Nejkrásnější období v roce. Občas už někdo topí a to tak nádherně voní...obzvlášť určité typy dřeva. Ty mají takovou sladkou kouzelnou vůni...pořád nevím, co to je za dřevo, ale až to zjistím, budu si snad pálit na dvoře ohýnky :-). A taky víc voní fajfky a stromy a vzduch a všechny druhy jablek a švestek. A když teď fouká vítr, jako by přifrčel už ten správný podzim, jako by ho sem ten vítr donesl.

Díky škole se nedostává času na výletování, ale moc si přeju, abych se alespoň párkrát dostala ven. Mezi zašedlé plaňkové ploty, spadaná jablka a rozčepýřené balíky sena. Procourat se vlhkou trávou a listím, třeba i zamlženým lesem a načmuchat do zásoby všechny ty krásné vjemy.

Z lipového čaje na nočním stolku se line krásná křivka. Ta už je podzimní. Nakousané jablko taky. I nálada. Teď už to jen všechno někomu povědět...A přemluvit, aby se příště v té slámotrávě leželo déle. Třeba dokud nenastydnou záda. Začínající podzim mi za to stojí.

-