Podzim už jen obrazově

Nemám jaksi kapacitu na dlouhý článek, takže opět hlavně obrazem k přelomu října a listopadu. Podzim je nádherný, překrásný. A tenhle je plný slunce i mlh, barev i monochromní inverze, tepla i lezavé zimy, energie i naprosté únavy. Každý den je úplně jiný. A co víc chtít.

Minulý víkend jsme strávili na chatě u přátel ve Verneřicích (Příbrami). V sobotu se udělalo tak krásně, že jsme v počtu zhruba polovičním vyrazili na výlet na Víťovu rozhlednu, která se tyčí nad pláněmi kolem Náčkovic a Mukařova. Chvílemi tam krajina připomínala Island. Fakt.

Pak jsme si zavolali paní, co briskně přijela a rozhlednu nám otevřela. Nahoře bylo asi milion much v různém stadiu života. A taky hezký výhled po okolí.

Cestou zpět jsem si nakradla pár šípků na čaj. Odpoledne při hraní pétanque jako když najdeš. Mňam.

Fotky jsou mé, některé Jendou upravené nebo přímo Jendovy, proloženo pár kousky od Zubajze.

No a pak tu mám nějaké střípky z různých cest. Prostě na mě doléhá podzimní melancholie.

(vpravo hleď - zřícenina hradu Tolštejn)