Xmasky a konec roku

Tak tu máme konec roku...jeden by ani neřek jak to rychle uteče.Za chvíli se probudim jako šedesátiletá v papučích a brejličkama na nose:)
Ale když už jsme u toho,mohla bych tak trochu shrnout,co se za ten rok všechno událo...:
Takže začátkem roku jsem měla takovou čajovnovou atmosféru-leden a únor byly ve znamení ethno hudby a kultury,Con ronga(dík za přezdívku:)),čajoven a hlavně-objevila jsem SKAAAA a Sigur rós!!!!Upozornění-toto bylo velice důežité pro můj další osobní rozvoj=D!!
V březnu jsem si mohla splnit sen a mít další přírůstek do mé rodinky-chameleona Alexeje kuliočka.Ale nebyly peníze...:((Holt když jsou nejvíc potřeba,chyběj...a co se muziky týče,další objev-electro a acid jazz:)
V dubnu jsem se konečně zase začala věnovat svým oblíbeným túrám kamsi do neznáma:)Ale to byly teprve začátky....Taky jsem se dostala na ústav zvaný gymnázium.V Hypernově jsme s NeBelkou byli pomalu nařčeny z krádeže a N.B.L. byla prošacována:((A taky jedna další věc- začala jsem se bavit s člověkěm, kterýho teď nenávidim....Zdeněk.odi et amo.
Květen- burza v Tišnově. Ta se neměla nikdy odehrát,nebo jsem tam já neměla nikdy jezdit.Absolutní zamilovanost, sen, pohádka, štěstí-ale to všechno během tří dní skončilo. Bylo to naposled, co jsem viděla člověka, kterýho jsem do tý doby milovala jako nikoho.A najednou prostě puf!!Netušila jsem,že ho vidim naposled, jinak bych se chovala jinak...Ale teď si řikám,že jedině dobře, že to tak dopadlo.Byla bych s nim nešťastná...co dělat s člověkěm,kterýmu chcete pomoct a on tu vaši pomoc neumí přijmout???Jenomže- květen=Teplice a lázeňská sezona. A ta byla pro mě nejdůležitější událostí roku vzhledem k tomu,co se děje teď=))Takže:děkuju ti,NeBelko,že jsi mě seznámila s Petrem(i když to mělo dost neromantickej důvod,ehm,zelenááá:)), ikdyž bych tenkrát v žádnym případě neřekla, že to dopadne takhle:)Že s tim člověkěm, kterýmu jsem ukousla půlku klobásy, budu teď šťastná jako nikdy:))Díky ti moc,děkuju ti za moje štěstí-a nejen kvůli Petrovi,to víš.
Červen-depresivní měsíc.Túra na Komárku,moje "hození"mobila do záchoda a následovné koupení nového za nekřesťanský peníze=), kratˇounkej pobyt ve Francii(krátkej leč nezapomenutelnej!) a loučení se s jednim obdobím mýho života-loučení se s lidma,se kterýma jsem strávila dlouhých předlouhých devět let.
Červenec byl ve znamení turistiky,nehoráznýho vedra k padnutí,noci ve stanu s bratránkem,kterej se nacházel mimo smysly a výletu na šutry do Otvovic(a můj dopis jisté osobě plnej zoufalýho očekávání....)
Jestli byl červen depresivní, nevim jak už jinak pojmenovat srpen...Dovolená o ničem-celejch čtrnáct dní doslova chcalo.Stejně jsem ale měla myšlenky někde jinde....Že by třeba v Praze???a konec srpna byl nejhorší...přiznám, ž eto jsme byla úplně v háji-asi jsem vůbec nevěděla co se sebou...Konec trochu pomohl-koncert v Jazz clubu byl fajn...
Září-nástup na ústav Gymnázium Teplice.Poprvé jsme měla dvě šíši:DPak taky jedna hooooodně důležitá věc, o který se tu ovšem nebudu rozepisovat-NeBel-UKL...jak jsme řešili...Podruhý jsem přišla o Frantu bojovného a objevili jsme sílu Lověny...
Říjen- přichází záchrana...a to na poslední chvíli.Zase se bavim s Petrem...a potom,co jsem s nim byla v čajovně,se nemůžu zbavit myšlenek na něj:)Začínáme spolu chodit ven častěji a mě je po dlouhý době hodně moc dobře...elektrárny BLIK!:D a nesmim zapomenout na návštěvu řetenickýho hřbitova, ze který mrazí ještě teď a na film Zkrocená hora...A ještě jedna věc,která na mě byla snad připravená jako největší poděl-ozval s eZdeněk, že je v pohodě-zrovna v nejmíň vhodnu dobu!!!!!
V listopadu mě čekal výlet do Mnichova-bezva akce! Týden nato ale byl podzimní Tišnov,nooo špatný,moc špatný...naštěstí už je to pryč. A taky jsem dostala novýho Frantu-FrantiškaIII. bojácného=)
A to nejlepší nakonec...tentokrát to fakt platí. Prosinec jako by byl odškodněním za celej rok-nejkrásnější měsíc. Absolutně zamilovaná do jednoho skvělýho člověka,připadám si jako v neuvěřitelnym snu,krásnym,teď bych chtěla lítat a pořád se jen směju jak sluníčko na hnoji,pusu od ucha k uchu:))
Tak shrnutí: Děkuju ti,NeBel, za to co pro mě děláš, jak s eke mně chováš a prostě za to že jsi:)MBFR.....
Lověno, děkuju za to,co jsi pro mě celou dobu dělala a já to neviděla.Omlouvám s eti a slibuju,že teď už si toho budu vážit,protože vim, co všechno jsi dokázala!!!
No a tobě,Petře(i když to nečteš) děkuju za to,žes dokázal,že s e zase směju jako blázen a že si připadám jak nejšťastnější člověk na světě...Když ti řeknu... budeš mi to věřit?:)
A taky hezkej novej rok 2007 a hafo štěstí pro všechny,kdo si ho zasloužej a potřebujou!!!!!!

Komentáře

Oblíbené příspěvky