Dvanáct kapek

Dvanáct kapek

Byl jednou jeden žák a ten se zeptal svého Mistra: Co mě odděluje od pravdy?. A Mistr řekl: Nejsi sám, kdo je oddělený od Pravdy. Je mnoho takových. Povím ti dvanáct malých příběhů, které ti budou připadat jako velice jednoduché. Musíš je ale projít mnohokrát, a i když si budeš myslet, že jsi je pochopil, nepřestávej je stále procházet. Dělej to tak dlouho, až jimi prostoupíš, až se z malých příběhů stanou velké a z velkých zase malé.

První příběh.
Byla jednou jedna kapka v moři, která tvrdila, že moře nikdy neexistovalo. A stejně tak je to i s mnohými lidmi. Stojí ve středu Boha a tvrdí, že Bůh nikdy neexistoval.

Druhý přiběh.
Chci svoji svobodu, dožadovala se jedna kapka v moři a moře ji ve své milosti vyzdvihlo na svůj povrch. Chci svoji svobodu, dožadovala se zase kapka. A slunce bylo plné milosti a vyzdvihlo ji do oblak Chci svoji svobodu, dožadovala se stále kapka. A oblaka byla dobrotivá - spustila ji zase dolů. A tak byla opět v moři.

Třetí příběh.
Intelektuální kapka vody je intelektuální kapka vody, ale ne moře.

Čtvrtý příběh.
Všechny tyto kapky v moři za nic nestojí, řekla kapka v moři.

Pátý příběh.
Bezpochyby, jednu věc už jsem poznala. Jsem určitě o něco důležitější než moře.

Šestý příběh.
Asi se nikdy nepotkám s mořem, povzdychla si kapka v moři.

Sedmý příběh.
??le, co je mě po tomto moři, řekla kapka v moři.

Osmý příběh.
Jedna kapka vody bojovala se svým osudem. I když byla uprostřed moře, nechtěla o moři nic vědět.

Devátý příběh.
Jedna kapka v moři svolává ostatní kapky, aby mohly udělat povstání proti moři.

Desátý příběh.
Z titulu mé moci, řekla kapka druhé kapce uprostřed moře, z titulu mé moci jsi od tohoto dne vyloučena z moře.

Jedenáctý příběh.
Jsi v mé lásce, řeklo moře kapce vody. Ale kapka vody moře neslyšela, protože byla naplněna láskou k jiné kapce.

Dvanáctý příběh.
Kdyby se mi podařilo..., uvažovala kapka vody, aby každá kapka v moři byla v mé lásce, stala bych se celým mořem. A tak začala zahrnovat jednu kapku za druhou do své lásky. Byla tam však jedna kapka, která jí jednou velice ublížila. Způsobila jí největší utrpení v životě. A tak jí přes všechnu svoji lásku nedokázala odpustit. Jen proto, že nezahrnula jednu jedinou kapku do své lásky, jen jedna jediná jí chyběla - nestalo se z ní moře.

Poslední příběh.
Byla jednou jedna kapka vody, která hledala ticho moře, dálku moře a lásku moře. Ty jsi já, řeklo moře, a já jsem ty. Otevřelo svoji náruč a přijalo kapku. A to, co patřilo moři, patřilo od této chvíle i kapce. Stala se tichem, stala se dálkou moře a její hloubka byla požehnáním pro tento svět. Věz, můj žáku, moře je plné odpuštění pro ty, kteří ho milují a přijme do sebe ty, kteří si to opravdu přejí. Ale co když je taková kapka vody velice špinává, co potom?, zeptal se žák. Tehdy se Mistr z celého srdce rozesmál a řekl: Žádná kapka nemůže být tak špinavá, aby ji moře nedokázalo očistit.