Návrat ke Kryštofovi:)

Už jsem to dlouho neposlouchala no:)

Padá sníh

Zatoulanej pes .. zatoulaná kočka
uletěnej pták .. zdomácnělá myš
A kosti okousaný .. mlíko vypitý
jeřabiny spadlý .. a pasti nabitý
Zatoulanej syn .. zatoulaná dcera
uletěnej pán .. zdomácnělá žena
Poztrácená hrdost .. rozklepaný cit
předstíraná tvrdost .. uklizenej byt

..a k tomu padá sníh
na všechny padá sníh
padá sníh já padám s ním

Líbej mě

Kameny
Kameny .. na kmeny
květin .. dotýkat
vlasu .. se zevnitř
polykat

Líbej mě, líbej mě,
líbej mě, líbej mě

Prameny .. rameny
dolů .. stékají
a hladí

Líbej mě, líbej mě
líbej mě, líbej mě

Zdám se jí a ona
zdá se jen mi
oba se ptáme zda zdáme se jen sobě sami
Vzdám se jí a ona vzdá se jen mi
oba se ptáme zda vzdáme se jen sobě sami

Líbej mě, líbej mě
líbej mě, líbej mě

OnaNe

Tančím jen se svým tělem
a zkouším sám k sobě vzplanout,
synteticky přec neuměle
seznámím svou levou část s pravou...
Chvíli se míjí a nad nimi vzduchem
splývaje kroužím jak orchideje,
už jsem si blízko a pomalu tuším,
mám v sobě dotyk
a to ticho, co se chvěje
...už vím, co se děje.

Cítím ty slzy,
ty vody, co samy jsou,
s úsměvem umřou mi pod řasou.

Vznáší mě z kapek potu
ty páry až k nebi
někam ke stropům,
tam v mlhu se srazím
a v rozesněžení
svou touhu zmrazím
a světlo v tmu změním...
Pak v divadle stínů,
sám v hlavní roli,
jsem zároveň divák,
co nadšeně tleská
a uvnitř ho bolí,
že v peřejích peřin
a průsvitných snech,
jsem vrahem vteřin,
umírám a ve sklech a tajím dech
...a tajím

Cítím ty slzy,
ty vody, co samy jsou,
s úsměvem umřou mi pod řasou.
Cítím ty slzy, a to mě mrzí...

Motýlek

rosvěcenou žárovkou
do pokoje světlo klouže
z pod okapu spad do louže motýl
ze zablácených křidýlek
postavil si malej hotel
na rozcestí, kde mám postel s lampou
divadelním civítkem
každý večer po mě kouká
a lekne se, když vlak zahouká k ránu...
a já pískám si...
pískám si
pískám si
žárovka jen slabě bliká
tváří se, že se jí netýká
že mě píchá do zátylku komár - nepříjemný...
oženu se, padá kniha
můj motýl si už nezazívá
z básní, co jsem čet před chvílí
mám teď sbírku
motýlí ...
... i s knihou jsem ho zakopal
v zahradě o kus dál
i s knihou jsem ho zakopal
a chvíli jsem tam stál
i s knihou jsem ho zakopal
a trochu jsem se bál
i s knihou jsem ho zakopal
a cítil jsem se sám...
pískám si a dneska někdo umřel
pískám si a dneska někdo umřel
pískám si a dneska někdo umřel
pískám si a dneska někdo umřel