Kryl + Nohavica mix

Děkuji

Stvořil Bůh, stvořil Bůh ratolest,
bych mohl věnce vázat,
děkuji, děkuji za bolest,
jež učí mne se tázat,
děkuji, děkuji za nezdar:
ten naučí mne píli,
bych mohl, bych mohl přinést dar,
byť nezbývalo síly,
děkuji, děkuji, děkuji.

Děkuji, děkuji za slabost,
jež pokoře mne učí,
pokoře, pokoře pro radost,
pokoře bez područí,
za slzy, za slzy děkuji:
ty naučí mne citu,
k živým, jež, k živým, jež žalují
a křičí po soucitu,
děkuji, děkuji, děkuji.

Pro touhu, pro touhu po kráse
děkuji za ošklivost,
děkuji za to, že utká se
láska a nevraživost,
pro sladkost, pro sladkost usnutí
děkuji za únavu,
děkuji za ohně vzplanutí
i za šumění splavu,
děkuji, děkuji, děkuji,

Děkuji, děkuji za žízeň,
jež slabost prozradila,
děkuji, děkuji za trýzeň,
jež zdokonalí díla,
za to, že, za to, že miluji,
byť strach mi srdce svíral,
beránku, děkuji,
marně jsi neumíral,
děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji...

- Karel Kryl

Z písně Strejček Strach a teta Obava

Strejček Strach a teta Obava
praví, že je doba bolavá,
tohle všechno jaksi kvůli profylaxi,
k čemu dělat šaška, však to spraví flaška,
lepší vrabec v hrsti nežli kulka v srsti,
kilo masa máme, kolem hrdla dáme
pozlacený pás, pozlacený pás,
milostné zvířátko uděláme z vás,
kolem hrdla dáme pozlacený pás,
pozlacený pás, pozlacený pás,
pozlacený pás, pozlacený pás ...

- Karel Kryl

Tráva

Jen tráva se ptá, proč už se teď nesměji,
jen tráva se ptá, proč jsem ztratil naději,
proč teď místo květů arniky černou růži v klopě nosím,
to jen pro mrzáků trafiky, pro ty mrtvé za rákosím.

Jen tráva se ptá, zda ty verše zahodím,
jen tráva se ptá, proč už sem teď nechodím,
proč teď místo stvolů jetele z bloku trhám svoje snění,
to jen kvůli kusu ocele, stvořenému k zabíjení.

R: Vítr si zpívá tu píseň monotónní,
déšť tiše smývá kameny pod jabloní.

Jen tráva se ptá, proč se krčím mezi stvoly,
jen tráva se ptá, proč mám oči plné soli,
to jen jedna nota půlová, zasazená v květináči,
vyrostla mi v kulku z olova, proto pláči,
proto pláči, proto pláči, proto pláči ...

- Karel Kryl

Salome

1. Něžná i proradná, krutá i bezradná,
plamen i červánek, ďábel i beránek,
cukr i sůl,
u vůně hřebíčku, u rytmu střevíčků
císař dnes myslí byl, za tanec přislíbil
království půl.

R: Salome, noc už je na sklonku,
Salome, podobnas' úponku,
podobna kytaře pro svého vladaře,
Salome, tančíš.

R: Salome, sťali už Křtitele,
Salome, usměj se vesele,
točíš se ve víru, ústa jak upíru
krví ti planou, Salome, la la la ...

2. Noci už ubývá, císař se usmívá,
pokojně mohu žít, všeho lze použít
pro dobrý stát,
možná ho napadlo prastaré říkadlo:
dějiny když tvoří se, pro hlavy na míse
nemá se štkát.

R: Salome, netanči, nechceš-li,
Salome, hosté už odešli,
jenom roj komárů dopíjí z pohárů
krůpěje vína.

R: Salome, trochu jsi pobledla,
Salome, v koutku jsi usedla,
víčka máš šedivá, nikdo se nedívá,
Salome! Pláčeš ...? La la la ...
- Karel Kryl

Každý si nese své břímě

Každý si nese své břímě
letními cestami k zimě
každý si nese to své
jak tak životem jde

Každý po něčem touží
každý se pro něco souží
a nikdo neví
co mu zítřek zjeví

Už otvírá vrátný brány
už pofoukal vítr rány
po dlouhé noci
blíží se ráno

Už jsou komety za půlkou letu
už se děti můžou těšit na kometu
na zemi děje se to
co bylo na nebi psáno

To zlé spláchne příval
splní se o čem jsi sníval
splní se vše
co jsi kdy chtěl

Na dveře listonoš klepe
říká že bude lépe
odkud to ví
to už zapomněl

Už otvírá vrátný brány
už pofoukal vítr rány
po dlouhé noci
blíží se ráno

Už jsou komety za půlkou letu
už se děti můžou těšit na kometu
na zemi děje se to
co bylo na nebi psáno

Každý si nese své břímě

- Jarek Nohavica

Sněženky

Na prázdný polštář vedle sebe
sněženky dal jsem místo tebe
sněženky dal

Na římsu přilétl bílý holub
mně bylo líto že nejsme spolu
tak jsem se přikryl a spal

Zdál se mi sen já nevím jaký
jenom vím že jsem v něm hrál
ty jsi mě líbala - já tebe taky
ve skutečnosti jsem na hotelu spal

Na hotelích jsou tvrdá lože
sněženky vadnou ach můj bože
a toho jsem se bál

-Jarek Nohavica

Zítra ráno v pět

Až mě zítra ráno v pět
ke zdi postaví
ještě si naposled
dám vodku na zdraví
z očí pásku strhnu si
to abych viděl na nebe
a pak vzpomenu si
lásko na tebe

Až zítra ráno v pět
přijde ke mně kněz
řeknu mu že se splet
že mně se nechce do nebes
že žil jsem jak jsem žil
a stejně tak i dožiju
a co jsem si nadrobil
to si i vypiju

Až zítra ráno v pět
poručík řekne Pal!
škoda bude těch let
kdy jsem tě nelíbal
ještě slunci zamávám
a potom líto přijde mi
že tě lásko nechávám
samotnou tady na zemi

Až zítra ráno v pět
prádlo půjdeš prát
a seno obracet
já u zdi budu stát
tak přilož na oheň
a smutek v sobě skryj
prosím nezapomeň
nezapomeň a žij

-Jarek Nohavica

Mikymauz

Ráno mě probouzí tma sahám si na zápěstí
zda mi to ještě tluče zdali mám ještě štěstí
nebo je po mně a já mám voskované boty
ráno co ráno stejné probuzení do nicoty

Není co není jak není proč není kam
není s kým není o čem každý je v sobě sám.....

.....jsem napůl bdělý a napůl ještě v noční pauze
měl bych se smát ale mám úsměv Mikymauze
rána bych zrušil

Zběsile mi to tepe a tupě píchá v třísle
usnout a nevzbudit se nemuset na nic myslet
opřený o kolena poslouchám tvoje slzy
na život už je pozdě a na smrt ještě brzy

Co bylo kdysi včera je jako nebylo by
káva je vypita a není žádná do zásoby
věci co nechceš ať se stanou ty se stejně stanou
a chleba s máslem padá na zem vždycky blbou stranou
máslo bych zrušil

Povídáš o naději a slova se ti pletou
jak špionážní družice letící nad planetou
svlíknout se z pyžama to by šlo ještě lehce
dvacet let mluvil jsem a teď už se mi mluvit nechce

- úryvky - Jarek Nohavica

Děvenka Štěstí a mládenec Žal

Děvenka Štěstí a mládenec Žal
spí v jedné posteli kterou jim vítr stlal
v plátěných hazukách se tulí ve spánku
z jednoho talíře snídají pohanku
ona má bílý šlojíř
on chodí v černé kutně
milenci podobojí
jak vesele tak smutně
v dřevěné kořence
semínka po bodláčí
dívenka s mládencem
dva věční rozsévači hm-hm

Děvenka Štěstí a mládenec Žal
stáli mi za zády a četli co jsem psal
smáli se hlupáček svatá prostota
jako by ještě neznal cesty života
potom se líbali
bylo to vážně k vzteku
ohledy nebrali
vlezli pod jednu deku
a ona vzdychala
on šeptal polohlasem
páska mi dopsala
a potom přetrhla se na-ná

Děvenka Štěstí a mládenec Žal
spí v jedné posteli kterou jim vítr stlal
v plátěných hazukách se tulí ve spánku
z jednoho talíře snídají pohanku
ženich a nevěsta
my jejich svatebčané
na cestách necestách
čekáme co se stane
ze síně svatební
zní dlouhé pastorále
děvenka s mládencem
no prostě a tak dále
hm-hm-hm hm-hm hm-hm-hm-hm hm

- úryvky- Jarek Nohavica

až to se mnu sekne
to bude pěkne
pěkne - fajne a pěkne
až to se mnu definitivně sekne