Cirkusy a kejklíři - pokračování

A pokračujeme ve výpravě do dob minulých za půvabem cirkusů a potulných komediantů....

(mírně zpřeházeně a hekticky, jak se mi podařilo různě posbírat informace)

Jednou z nejstarších památek, které dokládají existenci cirkusového umění, je stařořecká nádoba z doby kolem roku 535 př. n. l., na níž je znázorněna jízda na neosedlaném koni. Ve starém Římě pak došlo k velkému rozmachu tohoto umění. Toť k opravdu nejstarší historii cirkusů.

Teď něco málo o českých cirkusech jako dodatek k minulému článku:

Zmiňovala jsem Národní cirkus, který jako první hrdě udával jména českých artistů na plakátech, krasojezdkyně zde byli pyšné na svůj původ a ve svém jezdeckém umění i odvaze často překonaly umělkyně z jiných zemí. Psala jsem také o prvním českém klaunu Čížkovi. Ten své tělo ohýbal do kozelce a akrobatické skoky prolínal s komikou. Padal, znovu vstával, balancoval na láhvi i na pyramidě lahví. Úspěchy slavili také herkulové Martínek a Laštovka a zejména Vondříček, který házel bez problému stokilovými závažími. Tento Vondříček byl vzorem při psaní libreta komediantské scény k Prodané nevěstě. Důležitou součástí bylo vždy správné oblečení. Brzy si získalo určité normy. Třeba krasojezdkyně nosily cylindr,šál a kytičku fialek v klopě. Beránkův cirkus vzkvétal...

V roce 1853 se ale Beránek vydal do Uher, kde zkrachoval. Vše musel prodat - koně, vybavení i vozy. Nikdy se již z krachu nevzpamatoval a v Čechách se říkalo, že při cestě do Ameriky se jeho cirkus potopil i s lodí, která ho převážela. Od roku 1838 v Čechách působil další cirkus - cirkus Václava Slezáka. Hlavní hvězdou zde byla krasojezdkyně Zdeňka Hejlová a groteskní jezdec Alex Price. Sám Slezák byla také skvělým krasojezdcem. Ve stejném roce uvedl dalšího českého klauna - Veselého. Uměl se vyjadřovat i gesty, mimikou a očima, nejen různým poskakováním a skotačením.

V padesátých a šedesátých letech 19. století byla opravdovou bombou krasojezdykě Miss Ella (ve skutečnosti Marie Smolíková). Byla stejně slavná jako Miss Ella Zoraya, jež také proslula krasojezdectvím- i když to byl ve skutečnosti muž jménem Olmar Kingsley.

Až později se vedle jízdy na koni začaly prosazovat další umělecké disciplíny jako létající akrobaté a žongléři. Koncem 19. století přišla také drezúra šelem, jež si oblibu získala hlavně po objevu montovaných kulatých klecí. Zde je důležité jméno Carel Hagenbeck - zakladatel zoo v Hamburgu, který jako první založil drezúru na dobrém vztahu ke zvířatům.

Mezi slavné cirkusové klany patřili Berouskovi, Dvořákovi, Janečkovi, Štipkovi, Kellnerovi, Mrázkovi a další. Jedním z nejdůležitějších je rozhodně náš nejznámější cirkus té doby - cirkus Kludský. Karel Kludský měl ve dvacátých letech 20. století největší cirkus ve střední Evropě. 135 vozů potřebovalo při stěhování vždy asi 86 železničních vagónů. V době největších úspěchů ale přišla hospodářská krize, později válka a tím skončilo dlouhé období velké slávy českých cirkusů.