To ještě tenkrát...cikrkusy a kejklíři

Jelikož a protože mě vždycky přitahovalo prostředí cirkusů, kejklířů, potulných komediantů a podobných "vyvrhelů" (i když u cirkusáků to až tolik neplatí), rozhodla jsem se sesmolit článek o tomhle tématu....Jenom podotýkám, že jde o cirkusy ze století 19. a počátku 20., ne o novodobé, na něž mám názor dost vyhraněný a rozhodně ne pozitivní.

Bude to sice mírně pátý přes devátý, ale tak doufám, že přečíst to půjde;)

Tak bych začala vlastenecky u cirkusů Prahy 1. poloviny 19. století...

Kočovní hudebníci, kejklíři a žongléři byli základem pro pozdější velké cirkusy. Za první cirkus dnešního typu je považován podnik Angličana Filipa Astleye, který jej nechal postavit na Westminstre Road v Londýně. Za hlavní cirkusová města byla považována Paříž, Petrorhrad, Vídeň a Berlín, ale Praha nezůstávala dlouho pozadu. V roce 1802 a poté ještě několikrát Prahu navštívil první cirkus Christopha de Bacha, který předváděl v dřevěné boudě na Hybernském náměstí. Po něm k nám přijížděli i další cizinci a první český cirkus na sebe nenechal dlouho čekat. Pojí se s provazochodcem Josefem Beránkem, který sňatkem s vdovou Dallmayerovou získal v roce 1828 její zadlužený cirkus. Později jej získává syn Emanuel Beránek a vzniká tak stálá cirkusová bouda. Jako první uvádí na plakátech i jména cirkusových artistů. Národní cirkus předváděl Pražanům žongléry, krasojízdy, siláky a prvního českého klauna Čížka. Sláva a ohlas českého cirkusového umění se šíří po světě, slavné generace artistů dobývají zahraniční podniky. Vyvrcholením této éry byl ve 20. letech 20. století cirkus Kludský.

Velkou atrakcí v 19. století byli tzv. ohniváci, kteří vkládali ruce do roztaveného cínu, chodili po rozpálených deskách, polykali olovo a nebo s edokonce nechávali vsadit do pece. Pozornost poutali také rychloběžci a vodochodci, kteří se na monstrech zvaných vodní boty a lyže snažili -většinou neúspěšně- přejít Vltavu. Velkou zábavou té doby byly i ohňostroje a různé technické vynálezy, jež prezentoval J. Božek. Češi lačnili po exotice, takže velkou popularitu si získaly všemožné kabinety, v nichž se předváděla živá, vycpaná i sušená zvířata a rostliny z celého světa. Jejich majitelé byli cestovatelé a kupci - odtud je již jen krůček k předvádění jiných národů. Cizinci byli v Praze opravdovou exotikou, tudíž s epřeváděli a ukazovali např. Eskymáci, Arabové, černoši nebo Indové. Oblibu získali také lidé abnormální - trpaslíci, obři, lidé nadměrně tlustí nebo mrzáci, siamská dvojčata a albíni (bych s edostala do cirkusu!:D). Důležitou součástí zábavy byly také četné zvěřince. Sloni, krokodýli, šelmy, medvědi, hadi i ptáci.

Praha se zkrátka bavila a ani císařské dekrety z let 1795 a 1824, které tyto produkce zakazovaly, nezabránily artistům v jejich činnosti, která pokračuje dodnes.

http://www.circusmuseum.nl/eng/ perfektní stránky s opravdu rozsáhlou galerií různých starých cirkusových plakátů - bohužel mi nejdou zkopírovat...

Jelikož jsem líná (přiznávám:)), skončím u této stručné historie a pokračování bude snad někdy v budoucnu:)