Magické datum 12.12.

Seděl a seděl, na oblohu hleděl

díval se, díval, tak rád by zpíval

smál by se, smál, kdyby neplakal

věděl by rád, veděl, kde to vlastně seděl.

-

Mraky se ztrácely kdesi v nedohlednu

"Ne, zpátky - tam!- už nikdy nepohlédnu!"

A aby to bolelo co nejméně

vydal se k nedaleké výšině

teče tam potok studený a hluboký

snad se v něm někdo již brzy utopí...

-

Stál tam tak na lávce a díval se dolu

vzpomínal na to, jak tam stávali spolu

z té vzpomínky vzešlo slz moc a moc

to už se plížila černočerná noc

on zmizel kdesi v hlubině

hvězdy se dívaly jen tak nečinně

nezbylo po něm ni stopy

jen ryby na pohřbu - smutné to noty...

-

Stála tam, stála, sama se na světě bála

on právě odešel - odešel! Však jiné řešení nenašel

skočil do vody, skočil, vzpomínky a bolest ve vodě smočil

zabila se i ona, zabila...aby ho ještě jednou - naposledy -

viděla...

Šlo jen o zkoušku různých tipů veršů, ne o kvalitu rýmu a myšlenky - ty bohužel jaksi taksi upadají:)ale už alespoň vím, jak an to:)