Něco textů - to abychom se všichni zasmáli...

ZKOUŠKA DOSPĚLOSTI - KAREL KRYL

V nedělním oblečení
nastoupíš před komisi.
Studené vysvědčení
vezme, co bylo kdysi.

V portmonce umístěnka,
slavnostní učitelé
a lež - co první směnka
úvěru pro dospělé.

Opilí od radosti
si sami trochu lžeme,
že zkouškou dospělosti
opravdu dospějeme.

Tak tanči, lásko sladká,
protanči večer celý:
ten bál - je křižovatka,
dospělí nedospělí.

Na klopě vlají stužky,
z orchestru znějí bicí.
Dozrál čas pro častušky
a vstupu do milicí.

Dozrál čas dilematu:
"Být pro, anebo proti?"
Pak čekat na výplatu
jak jiní patrioti.

Opilí od radosti
si sami trochu lžeme,
že zkouškou dospělosti
opravdu dospějeme.

Tak tanči, lásko sladká,
protanči večer celý:
ten bál - je křižovatka,
dospělí nedospělí.

Dostaneš místo lásky
od těch, kdo všechno vědí,
trojhlavé neotázky,
čtyřhlavé odpovědi.

Šumivé víno pění
a dívky oblékly si
namísto dětských snění
dospělé kompromisy.

Tak tanči, lásko sladká,
protanči večer celý:
ten bál - je křižovatka,
dospělí - nedospělí.

Opilí od radosti
si všichni trochu lžeme,
že zkouškou dospělosti
opravdu dospějeme...

-----------------------------

JEŘABINY - KAREL KRYL

Pod tmavočervenými jeřabinami
zahynul motýl mezi karabinami,
zástupce pro týl šlápl na běláska,
zahynul motýl jako naše láska,
zahynul motýl jako naše láska.

Na břehu řeky roste tráva ostřice,
prý přišli včas, však vtrhli jako vichřice,
nad tichou zemí vrčí netopýři
a národ němý tlučou oficíři,
a národ němý tlučou oficíři.

Na nebi měsíc jako koláč s tvarohem,
koupím si láhev rumu v krčmě za rohem,
budeš se líbat v noci s cizím pánem,
já budu zpívat zpitý s kapitánem,
já budu zpívat zpitý s kapitánem.

--------------------------------

SILUETA - JAREK NOHAVICA

Z mého pokoje je vidět na váš dům
vaše okna za záclonou
celý večer v světle tonou
je to těžké nepodlehnout vlastním snům
když se mihne na roletách
vaše černá silueta

Zatímco váš muž zaparkoval já jdu spát
převracím se z boku na bok
je mi úzko je mi slabo
vy to nevíte ale já vás mám rád
vy jste moje rána střelná
moje nedosažitelná
láska

-------------------------------------

NAGASAKI HIROŠIMA -MŇÁGA A ŽĎORP

tramvají dvojkou jezdíval jsem do Židenic
z tak velký lásky většinou nezbyde nic
z takový lásky jsou kruhy pod očima
a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima

jsou jistý věci co bych tesal do kamene
tam kde je láska tam je všechno dovolené
a tam kde není tam mě to nezajímá
jó dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima
já nejsem svatej ani ty nejsi svatá
ale jablka z ráje bejvala jedovatá
jenže hezky jsi hřála, když mi někdy bylo zima
jó dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima

tramvají dvojkou jezdíval jsem do Židenic
z tak velký lásky většinou nezbyde nic
z takový lásky jsou kruhy pod očima

a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima
a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima
a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima
a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima

Bylo deset, bude jedenáct

-----------------------------------------

NE, TEĎ NE! -MŇÁGA A ŽĎORP

chtěl jsem tě jenom pohladit
na patřičných místech pravda trochu přitlačit
ale hned jsem to uslyšel
a hádejte co... no přeci

ne, teď ne! až jindy
ne, teď ne! až jindy
ne, teď ne! až jindy
tak kdy? na svatýho Dyndy!

Lidi stojí ve frontě na štěstí
strachy už radši vůbec nic neříkají
upřeně hledí na barevný plakáty
a tiše si hlídají to, co už dávno nemají

stojíme oba ve frontě na štěstí
a mám pocit
že dneska (dneska!) nám zase nic nedají

ne, teď ne! až jindy
ne, teď ne! až jindy
ne, teď ne! až jindy
tak kdy? na svatýho Dyndy!

tak letím za Tebou
s nakřáplou dušičkou
a jediný, co mi dovedeš říct,
je...

...ne, teď ne! až jindy
ne, teď ne! až jindy
ne, teď ne! až jindy
já vím.... na svatýho Dyndy!

------------------------------------

PŘED STO LETY (TĚŠÍNSKÁ)- MŇÁGA A ŽĎORP

Kdybych se narodil před sto léty
v tomhle městě
u Larichů na zahradě trhal bych květy
své nevěstě

Moje nevěsta by byla dcera ševcova
z domu Kamińskich odněkud ze Lvova
kochał bych ji aby ještě
chybala dwieśćie.

Bydleli bychom na Sachsenbergu v domě u žida Kohna.
Nejhezčí ze všech těšínských šperků byla by ona.
Mluvila by polsky a trochu česky,
pár slov německy a smála by se hezky.
Jednou za sto let zázrak se koná, zázrak se koná.

Kdybych se narodil před sto léty byl bych vazačem knih.
U Prohazků dělal bych od pěti do pěti a sedm zlatek za to bral bych.
Měl bych krásnou ženu a tři děti,
zdraví bych měl a bylo by mi kolem třiceti,
celý dlouhý život před sebou celé krásné dvacáté století.

Kdybych se narodil před sto léty v jinačí době
u Larichů na zahradě trhal bych květy má lásko tobě.
Tramvaj by jezdila přes řeku nahoru,
slunce by zvedalo hraniční závoru
a z oken voněl by sváteční oběd.

Večer by zněla od Mojzese melodie dávnověká,
bylo byléto tisíc devět set deset za domem by tekla řeka.
Vidím to jako dnes šťastného sebe,
ženu a děti a těšínské nebe.
Ještě že člověk nikdy neví co ho čeká.