Všude samá sláma:)

Tak se i na mě dostalo a mohla jsem konečně zhlédnout nový film Bohdana Slámy s názvem VENKOVSKÝ UČITEL.

Věta "každý někoho potřebuje" je nejen distribučním sloganem, ale i jednou z hlavních myšlenek filmu. Pavel Liška jako homosexuální učitel pražského gymnázia odchází na venkov (a přitom opouští své tak trochu zvláštní rodiče), aby se vyrovnal se svými předchozími nepovedenými vztahy a snad tak trochu i sám se sebou. Místní ho mají rádi - aby taky ne, když všem pomáhá, kde se dá:) Největší důvěru si získá u statkářky Marie (tu hraje Zuzana Bydžovská - jak Ikary prohlásil, je to fakt ošklivá ženká, ale málokterá herečka umí tak, jako ona - a že v tomhle filmu je možná ještě lepší než sám můj miláček Liška:)). Ta už toho má taky spoustu za sebou, proto ji překvapí, když se do učitele zamiluje. Rád ho má i její syn a jeho slečna Bára, která studuje v Praze. Jednoho dne ale na návštěvu za učitelem přijede jeho bývalý přítel. Jenže jeho očekávání (návrat k učiteli) se nenaplní a on ze zášti rozvrátí veškeré dosud jakž takž fungující vztahy. Bára s ním odjede kamsi (snad do Německa?) a svého přítele bez rozloučení opustí. Učitel nad tím cítí vinu, takže se snaží zvednout chlapci sebevědomí a radí mu, co má dělat. Je z toho nebezpečná a jednostranná láska....

Jednoho dne to ale už učitel už nevydrží a začne se chlapce ve spánku dotýkat. Láska je prostě moc velká...Chlapec ho za to nenávidí a raději odejde z domova - a za Bárou (která ho ale pošle do háje). Učitel se zkusí zabít a pak odejít zpět do Prahy, ale cítí, že to není ono - každý přece někoho potřebuje....Zůstane proto s Marií, která mu odpustí. Vrátí se učit zpátky na venkovskou základku a přizná se ke své orientaci. Po nějaké době se vrátí i chlapec - a nakonec mu odpustí i ten.

"Věříš v Boha?"

"Rád bych, ale nevím, jak se to dělá."

A teď trocha vlastních názorů:)

Film se mi opravdu líbil. Což teda asi už vyplynulo z toho, že tu o něm vůbec píšu:) Pořád odněkud přichází řeči, že Češi neumí natočit pořádný film. Bohdan Sláma ale podává důkaz, že to jde.

Příběh je to smutný. Sice je pár momentů, kdy se člověk zasměje, ale to spíš mimoděk. Vnitřní pochody učitele, jeho vyrovnávání se se sebou samým, perfektní dialogy, při kterých často ztichlo celé kino a všichni napjatě poslouchali.... Vyhovují mi dlouhé nepřerušované záběry (hojné v tomto filmu), střih nenarušuje atmosféru a vy si můžete říkat, že tohle přece odněkud znáte...že by od sebe? Sláma, sláma všude. A to, jak učitel potom kope studnu, aby se tak se svým "prohřeškem" vyrovnal, to je taky paráda... A další - teď už čistě soukromé - plus je, že Liškovi to tu vážně moc sluší (brejličky no:)), snad víc než kdy jindy, a to že je skvělej všude:-D