Víkend ve znamení kultůry:)
Další víkend za námi, tentokrát mimořádně příjemně strávený (ač nejspíš jednostranně...).
V pátek na výtvarce se opět projevila naše nadměrná "aktivita" a ukončili jsme výstavu našich děl a dílek v Poppelově síni v muzeu. Nakonec jsme skončili sedící na podlaze a do jednoho cucající jahodové nanuky:) A někteří při tom stíhali i šťouchat do třesavek a zjišťovat, jestli to náhodou nejsou sekáči:D
Večer nás pak po dlouhé době přivítal underground na kopci, náš zachránce Božák.
S Péťou jsme vytáhli i jeho sestřičku Zdeni:D Někteří byli unavení (že?:)), někteří nijak zvlášť neoslněni (Zdeni?:)), ale mně osobně se to líbilo víc než hodně:) Na Božáku už jsme totiž vyzkoušeli snad všechno, co se tam dá hrát - punkovky, hardcory, skáčko...ale elektronika nás ještě nezasáhla, takže tu máme premiéru. Dnb, jungly, ragga jungly... nálož přesně podle mého vkusu:) Nejvíc mě ale stejně bavily pasáže, kdy by epileptici plakali (světlo tady, světlo támhle:D) a starší generace si zacpávaly uši - ty tvrdší části se opravdu povedly. Lidí taky tak akorát, žádná steela na steele, jako tomu bývá u punkovek, spíš tak trochu sketa vedle skety:) Takže jsme se s Pítrem shodli, že na Božák příště už jen na elektro!
Sobota se pak nesla ve znamení umění výtvarného. Profesorka Müllerová z duchcovského gymplu totiž se svým manželem u nás v Berounské kapli uspořádala výstavu nazvanou Kolikrát - a my si to nemohli nechat ujít:) Obrázek o jejich tvorbě si můžete udělat tady:
Kromě toho, že jsme se podívali na zajímavou instalaci a konečně opravdu moderní umění, které patří do nového milénia, taky je zajímavé zjistit, kteří profesoři z vaší školy mají s uměním co do činění:) A upřímně - žádné překvapení se nekonalo (až na obsluhu občerstvení:D).
A k výstavě samotné - obrazovky s úryvky z Bible byly dobrý nápad. Vidíte v nich svůj odraz, siluetu sebe sama, a čtete si "rady". Kdo uvidí, pochopí. Ale co mě těší nejvíc je to, že pak s Péťou máme o rozhovory na další hodinu postaráno:) Umění je věc, o které se dá mluvit donekonečna...
Jinak mě v sobotu čekala i premiéra za volantem:D Na silnici, kde díkybohu nikdo nejezdí, jsem absolvovala svojí první jízdu:) Sice to mírně skákalo a motor chudák řval, až mi toho auta bylo líto, ale pak jsem se konečně rozjela. Rychlost 10 km/h a já už měla smrt v očích:-D To jsem zvědavá, jak já jednou budu řídit...
No a pak jsem se taky seznámila se silně návykouvou hrou Civilizace, od které jsem měla problém Pítra odtrhnout celý víkend:-D ale upřímně, ani se mu nedivím - kdyby mě k tomu taky konečně pustil, strávila bych u toho v podobě W. Churchila hodiny taky:D
Komentáře
Okomentovat