Přátelské chodníky

Ač je to k nevíře, i v Teplicích a jejich okolí se dají ještě najít místa, kde vás nikdo neotravuje. Za celý den tam nepotkáte ani človíčka - a pokud, pak jedině když sem zabloudí, nebo má stejný důvod k tomu dorazit až sem jako vy:)

Chce to hodně hledání, bloudění a trpělivosti, ale když víte, kam jít, vždycky si nějaký ten svůj "kutloch" najdete:) Často zkrátka jdu (nikdy nemívám plán, kam bych chtěla jít, ale většinou mám alespoň přibližnou představu) a zkouším nové cesty, ať už ve městě nebo za městem - a jelikož se nedržím podél silnic, ale škrábu se do výšek, náhodou objevuji místa, kam opravdu nikdo moc nechodí... Pravda, taky se mi často stane, že zapomenu, kam jsem to minule šla nebo kde to místo najdu a už se na něj nejspíš znovu nevrátím...

A zrovna dneska jsem pár těch svých "kutlochů" navštívila a zašila se tam:) Pořád u mě totiž platí, že je to nejlepší relax. Pokud chci vybít přebytečnou energii, mám sportovní aktivity. Pokud chci dobýt baterky, čtu si nebo maluju. Ale tohle je kombinace obého:-D Vždyť už jen ta cesta z jednoho konce města na druhý a většinou dál trvá (počítáno pečlivě:)) v průměru hodinu a čtvrt až půl... a málokdy je rovná, spíš se člověk musí z toho našeho ďolíku škrábat nahoru a následně dolů:) Takže je pak taková cestička málem fyzickým výkonem:D Tím si baterky vybiju - a následně posezením na mém tajném místečku dobiju:) A dneska foukal vítr... Je ohromně uklidňující poslouchat šumění listoví a trávy a pak už jen slyšet hukot města tlumeně, jakoby v dálce...

Spousta míst ještě zbývá, hlavně těch méně krytých, ale z nostalgie je musím navštívit:) Třeba Seumeho hrob (to byla tenkrát krutá zima...:D:D)

Tak jsem trošku fotila, jde spíš o různý věci po cestě, ty ostatní jsou - až na Emilovu louku:) - nedotknutelný:D

A jelikož mi nechce naběhnout většina fotek, zbytek najdete v Galerii - Místa - Teplice... začínají od fotky sloupků:)

A ještě vzkaz pro NeBeL: Kdy zas půjdeme pouštět draka?:D:D