Sigur rós do Prahy přivezli Island - 19.8.08

Tak se nám skřítci islandští přijeli podruhé představit do Prahy a zároveň ukázat, že tam na severu není jen chlad a tma...

Čím začít? Tak asi po časové ose:) Ještě před koncertem nás čekalo lezení, na kterém jsem teda skoro usínala(:-)), a už se nemohla dočkat koncertu. Před šestou jsme vyrazili ke sparťanské hale; bylo psáno, že koncert začíná v 19:00, tak abychom ukořistili vhodná místa. To jsme ještě netušili, že v sedm nás teprve pustí a pak ještě hodinu budeme čekat v hale:-D

Ukořistili jsme výborná prominentní místa hned u zábradlí pod pódiem, lehce nalevo, ale nejblíže co to šlo. Když jsem viděla, jakou rychlostí se hala plní a kolik dalších lidí disponuje zelenou páskou, odmítala jsem místo opustit:) Jenže žízeň je žízeň a jelikož nás soužila už venku před halou, Péťa se nabídl, že pro něco skočí a já zatím budu hlídat strategickou pozici:D Ještě ani neodešel a už jsme musela vysvětlovat, že tam potřebuju ještě kousek volného místa, že mi tam ještě někdo dorazí...:)

Po chvilce (dlouhé, předlouhé:)) se Peťajs vrátil - jenže nenesl jen dvě PETky, ale taky jejich poslední cd se slovy: "Trička hezký nebyly..."Vyvalila jsem oči, co že to má být. Dárek? A za co?.....I tak moc děkuju....

Lehce po osmé hodině se na půlku smrsknutá hala dočkala. Svefn-g-Englar, jemný a klidný začátek. Komorní atmosféra a výborní posluchači. Sigurs mají často tiché pasáže uprostřed skladeb a publikum - zřejmě dobře znalé - je přijímalo bezvadně. To hrobové ticho, kdy všichni jako v kómatu naslouchali a čekali, až se rozezní další tóny... výborný. Zřejmě se vyplatí chodit na koncerty "netypických" kapel ("na co že to jdete?/ na čem jste byli?" "Na Sigur rós." "Aha, to neznám..." - častý jev:))

Těšila jsem se na dechy a sbor, ale Sigurs je na tuhle část turné nedovezli... škoda:( To bylo ale nejspíš jediné zklamání večera:) Vystačili si i ve čtyřech, tak jako ve svých začátcích. O to byla atmosféra intimnější.

Ný batterý, to pro mne byl první vrchol koncertu. Tu písničku miluju, spolu s Leit af lifi a Gongem moje nejoblíbenější z jejich repertoáru. A teď ji hráli naživo.... Songy gradovaly, tak jak je u Sigurů typické, až ve své poslední třetině, ale takhle naživo by jim kolikrát ten náboj mohli závidět i metalisti...Bubeník jel, až z něj pot stříkal a Jónsi se smyčcem předváděl neuvěřitelné kousky:)

Přesně tak, jak psali v jedné recenzi - Sigur rós mají smysl pro správný moment. Když už je příliš dlouho klid, nastane gradace, která vám urve ušní bubínky. Když už je i toho moc, zase se vyklidní. A tak to jde pořád dokola a ty dvě hodiny, po které Sigur hráli, vám utečou jako nic. "Dvě hodiny? Oni hráli dvě hodiny? To není možný:D"

Žádné zbytečné okecávání okolo. Pouze : "Can you sing?" "Radši ne..." ozvalo se vedle mě od Péťi:D A následovalo celohalové vyhoukávání melodie Med blódnasir, které vydrželo kupodivu celkem dlouho:)

K tomu všemu na nás ještě padaly malé papírky, jež představovaly vločky a bylo úžasný dívat se, jak všichni zíráme vzhůru, chytáme je do dlaní a uchycují se nám ve vlasech:)

Mobilu jsem se jala až při prvních tónech mé oblíbené a křehké Saeglopur. Scéna byla zrovna moc hezky osvětlena, i zvuk stál za to (ten ostatně mile překvapil během celého koncertu...). Jenomže asi po minutě jsem byla nucena natáčení přerušit...tma přede mnou, tma za mnou...a tak. Netřeba rozebírat nepříjemné. Když jsem se posadila, bylo mi mnohem lépe, proto jsem to zkusila po chvilce znovu - jenže opět jsem natočila jen pár desítek sekund a skončila dole u děravého zábradlí. Tak to budu mít alespoň nafocené od Péťi - mimochodem další fotky ještě přibudou, zatím jsou k dispozici jen ty moje v Galerii - Mjůzik.

Takže jsem Saeglopura sledovala dírkami v zábradlí. Ale také jsem objevila zajímavou věc - v úrovni očí za zábradlím stála moje PETka, a jelikož už byla prázdná, zůstaly jen kapičky na stěnách. A v tom měkkém oranžovém světle se přes ony kapičky dívalo krásně...dokud vás cosi nezačalo vtahovat do sebe a pak zase jakoby strkat před sebe...

Druhým vrcholem koncertu by mohl být nový Gobbledigook. Nové písničky jsem ještě neznala, ale tohle je hitovka (ač tenhle pojem zní u Sigur rós více než nepravděpodobně). Barevná a hravá kulisa, veselá nálada a tleskající hala, jež snad dokonce udávala rytmus:) Perfektní a rychlá záležitost. Tu ji máte:)

A tady je ještě Hoppíppola:-D

Přídavek jsme dostali pouze jeden, a to Untitled 8 neboli Popplagid, který trvá zhruba 12 minut. Dokonalý závěr, poslední třetina songu je psychárna i na desce, ale živě a se světly způsobujícími epileptické záchvaty...extáze. Tady to jeden dobrák natočil, škoda jen, že nestál blíž:)

Ač jsme další přídavek vytleskávali celkem dlouho, skřítci se objevili už jen na děkovačku (zaslouženou!!) a tím se sympaticky rozloučili. Skončili v nejlepším - a tak je to asi správně.

U našeho zábradlí ještě propukl lítý boj o tracklisty, ale pak už jsme se kolektivně přesunovali ven z haly. Já odcházela nadšená, Péťovi se údajně taktéž líbilo...Chuťovka. Kvalitní a intimní koncert pro ty, kterým Sigur rós něco říkají.

Venku jsme narazili na týpka, který obhlížel lampu a zřejmě měl v plánu vzít si Siguří plakát, jenž tam byl přilepen. Říkala jsem si, jaká je to škoda, že už je zabraný...šli jsme dál a periferní vidění zafungovalo:D Oba jsme spatřili kořist - a z člověka se stal lovec:D Vrátili jsme se o pár kroků zpět k velkému plakátu, jenž tam byl dokonce dvakrát. Na tom druhém už pilně pracovali dva mladí anglicky mluvící cizinci:-D " Jě pěknej, ale jde to špatně co? Dívej, zkusíme to taky klíčema..." říkali si a sledovali nás, jak zkušeně odlupujeme plakát:D No, někteří s tím už máme zkušenosti z loňského roku....O:) Chvilka boje s lepidlem a plakát byl můj:) Cizinci ještě strhávali, když my už byli na cestě pro zavazadla. V metru to pak byly závistivé pohledy a slova chvály ("Tyjo, ty se máš, pěknej plakát:D"). A s oněmi cizinci jsme se tam také potkali a jen se na sebe spiklenecky usmívali:) To je kořist! Sice mírně zvlněná a špinavá, ale památeční:) Jsem hrozný vetešník!:D

Teď už je plakát náležitě ostříhán, umyt, zalepen, slepen, oloupán a na skříni vylepen:) A nové cd asi čtyřikrát oposloucháno dokola:D