Spalovač mrtvol

"Spasím je všechny. Už nikdo nebude trpět...."

Těmito slovy končí Rudolf Hrušínský film Spalovač mrtvol z roku 1968. Řeknu vám, oprvadu mňamózní podívaná na takový večer o samotě:D Dnes jsem totiž ve své králíkárně osiřela a nenapadlo mě nic lepšího než si pustit tenhle psychologický horor. Právě jsem ho doukoukala, můžu se tedy podělit o čerstvé zážitky:)

Jestli tohle není životní role Rudolfa Hrušínského, pak už nevím, čím jiným by ji měl překonat. Už od prvních minut jsem si říkala: "Tak takhle bych se ho bála i přes tu televizi..." Stačilo jen, aby mluvil, a atmosféra morbidity a rakví byla tu. " Má nebeská.... má nevýslovná.... má čarokrásná....tvá duše se osvobodí a vzlétne do éteru..."

Je to děsivá podívaná, maniakální, morbidní. A Hrušínský je perfektní.

Dšj se odehrává na konci třicátých let. Kopfrkingl (Hrušínský) je zaměstnancem krematoria a jeho povolání na něm zanechává výraznou stopu. Je fascinován smrtí a mrtvolami, prach jsi a v prach se obrátíš - toť jeho filozofie. O svou domácnost a rodinu se stará až s přehnanou důsledností, své ženě a dceři říká nebeské, čarokrásné... stejně tak říká i své kočce. Miluje svou koupelnu, je to podle něj to nejkrásnější místo v bytě. Rád si čte v knize o Tibetu.

Atmosféra doby ho ale poznamená. Jeho přítel je horlivým propagátorem strany a nedá mu až tak velkou práci přemluvit Kopfrkingla k tomu, aby se i on stal členem strany. Fašista Kopfrkingl. Ten, který s ehrdě hlásil ke své české krvi a českému národu, doma mluvil jen česky a děti měl v české škole. Teď? Má přece pouze německou krev. Děti musí na německé gymnázium. Šok - manželka je zčásti židovka. Děti tudíž také. Je nutné je "osvobodit" - ano, takto na to pohlíží. Spasí je všechny. Vždyť v popelu není rozdíl.

"Dáš si radši rakvičku nebo věneček?" Fuj, už nepůjdu do žádný cukrárny!:D

Zvláštní podívaná. Příště už si, Peťulo, pro žádný tričko nepojedu, abys to viděl se mnou:D se tu teď bojím:D