Franz Kafka - Zámek

Tak vám nevím. Nemůže to být špatná knížka, když si jí cení všude na světě a považují ji za jedno z nejlepších Kafkových děl, dokonce jedno z nejlepších počátku 20. století. A ona není špatná, to vůbec ne. Ale asi mi chybí dostatečné porozumění pro Kafkovu strohost a lehkou rozvláčnost. Už jsem se tu o něm zmiňovala dřív a jeho Dopisy Felici a básně mě nadchly, tentokrát to tak horké není. Asi mi na to opravdu chybí dostatečné porozumění:)Na druhou stranu se můžu uklidňovat tím, že narozdíl od mého milého jsem to alespoň dočetla do konce a nejsem proto jediná, komu tenhle román nic neříká:-P

ROmán je nedokončený a nejednotnýa dost se to a něm promítá. Končí zrovna v momentě, kdy to konečně začíná být zajímavé:-D I přesto je však nejspíš dobré se jím prokousat od začátku do konce....

Do vesnice je zámkem povolán zeměměřič K., který má v oné vesnici provádět úřední měření. Místní jej ale přijímají přinejmenším zvláštně - buď jsou k němu odtažití, bojí se ho nebo jsou vůči němu nevrlí. Horko těžko shání alespoň místo na přespání. Na výpomoc se mu dostane dvou poskoků, Artura a Jeremiáše, kteří jsou nejen otravní, ale hlavně naprosto neužiteční. Starosta K. nakonec místo zeměměřiče odmítne dát kvůli jakýmsi nesrovnalostem ve spisech. K. se zamiluje do číšnice Panského hostince Frídy; tato hospoda je místem, kde přespávají všichni vysocí úředníci, jakmile mají cestu kolem. Frída je prý dokonce milenkou vysoce postaveného úředníka ze zámku Klamma - jejich vztah zůstává až do konce románu nedořešen.

K. upadne díky poměru s Frídou v nemilost hostinské a je vyhozen z hospody. Přijme místo školníka a i s Frídou a otravnými pomocníky přespávají v tělocvičně místní školy. Ale tehdy také jejich láska končí. K. musí navštívit zavrhovanou rodinu svého posla Barnabáše. Dlouze si zde povídá s jednou z jeho sester Olgou, která mu vypráví o zvycích ve vesnici, o tom, jak to na zámku vlastně funguje a o jeho úřednících. Návštěva trvá déle, než by si K. přál a tak se snaží nepozorovaně odejít z jejich domu a vrátit se ke své snoubence Frídě. Je ale přistižen jedním z pomocníků (který už vlastně není jeho pomocník, neboť je K. prospustil a vyhnal) a je nespravedlivě nařčen z nevěry. Také K. oznamuje, že Frída se vrátila do Panského hostince a opustila ho a teď že pečuje o něj, o pomocníka. Když prý chodí K. za jinými....

K. se do Panského hostince vydá také - má zde jakési jednání s jedním ze zámeckých úředníků. Do úmoru však bloudí po chodbách a nedostává se mu vysvobození. Ráno je z jeho přítomnosti na chodbách úředníků veliký poprask a K. má být z hospody opět vyhoštěn. V rozespalosti urazí hostinskou a její šaty, které se mu zdají příliš krásné na to, aby se nosili v hospodě a takto starou dámou.

Hostinská jej nechá vyspat až do večera. Pak si jej ještě nechá zavolat a K. se stane (?) jejím krejčím....

Zde román končí. Je to tajemná a hodně podivná knížka, která, leč mě nijak neoslovila, rozhodně stojí za přečtení. I kdyby to mělo být jen proto, jakým stylem je psána.

Takže jedna rada: jak říká Péťa - Kafku je dobrý číst první a poslední čtyři stránky - je sice výstižné, ale zase je škoda nepročíst se tím až do konce. Asi toliko závěrem:)