Letní blondýnka - Adrian Tomine

Už to chtělo číst taky nějakou "nepovinnou" četbu, člověka by ze všech těch Bulgakovů a Zamjatinů a Šrámků trefilo. Ne že by to bylo čtení špatný, ale přece jenom - někdo vás nutí to číst....

Takže to chtělo nějakou oddychovku. Volba padla na komiksovou knihu Letní blondýnka od Adriana Tomineho. To jsem ještě nevěděla, že to žádná oddechovka nebude:)

Jde o čtyři povídky (Alter ego, Letní blondýnka, Únik na Havaj, Pozor, bomba) a v každé jde o lehce problematické vztahy mezi lidmi. Kresba je černobílá, melancholická, každopádně výstižná. Výraz v obličeji vám poví o postavě vše. Není to jen komiksová knížka - díky síle příběhů je to spíš beletrie v obrázcích...

Hlavní postavou povídky Alter ego je mladý spisovatel, kterému došla inspirace a protože hledá novou látku ke psaní, začne chodit se středoškolskou studentkou, sestrou jeho někdejší platonické lásky. Díky tomu si ale pošramotí už delší dobu trvající vztah se svou partnerkou a problémy jsou na světě....hlavně že je o čem psát.

V Letní blondýnce je důležitých postav víc. Mladá holka, která si nebere servítky s tím, kolik bude mít partnerů - když jí u jednoho něco chybí, proč si nenajít dalšího, který jí to nahradí...Tak dojde k tomu, že chodí s vysokoškolákem, ale spí s muzikantem, svým novým sousedem. Tomu všemu přihlíží nešťastník vedle z bytu, který se snaží slečně pomoct, protože muzikanta za chvíli přestane v posteli bavit. Jenže slečna usoudí, že ji nešťastník otravuje a štítí se ho. Přítel ji s muzikantem načape, rozbije mu úsměv, ten skončí v nemocnici a pošle slečnu do háje. Ta teď nemá ani přítele, ani milence.

V Úniku na Havaj je titulní postava mladé telefonistky z Asie vyhozena z práce a tak sedí doma a brečí a překypuje pesimismem. Je to s ní k nevydžení, takže se od ní ke své přítelkyni odstěhuje její spolubydlící. Do toho volá její matka, že by se měla přijet podívat na svou nemocnou babičku...a z toho všeho utíká tak, že volá do budky před svým domem a snaží se navázat kontakt s kýmkoliv, kdo bude na druhém konci drátu. Nakonec se takhle seznámí s jedním sympatických typem...a jedou spolu na pohřeb babičky.

V poslední povídce (Pozor, bomba) se ocitáme na středce. Protože se spolu hodně baví dva kluci, splužáci je mají za gaye a nic jim nedají zadarmo. Jeden z nich dělá brigády ve společnosti oblíbené pařanky, ale její přítomnost mu nic moc neříká. Později zjistí, že jeho společník ej tak trochu zvrhlý úchyl a jeho přátelé ještě víc a přestane se s ním vídat. Krasavice se zase na jednom večírku tak opije, že si přede všemi nadělá do kalhot. A tihle dva se pak setkají v jednom pokoji, aby mladík konečně poznal, co je to sex....

Je to smutné, postavy jsou osamělé, jde tu o odloučení a pocit samoty. Je to čtivé a zároveň to není brak.

Takže pokud máte volné odpoledne (přečteno je to opravdu hned), doporučuju.