Hm...zmetek jeden, neostřil...

Hm... tak dneska jsem chtěla fotit, hodně moc fotit, jenomže jsem zůstala jen u příprav a vůbec se nedostala k variacím (mělo se to jmenovat Face to Face - and many Zazvorek´s faces...), které měly následovat....Nejdřív jsem se snažila jen najít vhodnou vzdálenost, zkoušet způsoby ostření, efekty světla a když jsem se dostala k první části - akcionářce - fotoaparát najednou začal stávkovat a odmítal zaostřit naprosto cokoliv. Takže nezaostřil nic, nikam, v žádném režimu. Co s tím? Počkat do příště a doufat, že v sobě zase nemám tu podělanou rušičku, co pokaždý zničí veškěrou elektroniku....

Takže nádobí, harmoniku, secesi, LPíčka a petrolejku snad jindy....SNAD!

Jinak upozorňuju, že se fotím VELICE NERADA a na fotkách jsem já jen z toho důvodu, že na někom s eto musím naučit:-D nebo - alespoň tam musím zůstat do té doby, než se najde vhodná oběť:-D A to vám povím, že na samospušť je to pěkná otrava a v životě to neuděláte vyváženě, dobře umístěně a rovně... to jen k vysvětlení, proč se tu teď vyskytuju tak často...

Toto je prosím "šťastná akcionářka Chrysleru" - no ano, ta akcie je fakt od Chrysleru;) škoda jen, že už propadla v roce 1982...a ten dementní výraz - jak jinak vyjádřit tu tupoučkou radost?:-D Teda, tvářím se dementně většinu času, ale tady to byl záměr:D a nedokonalé zaostření? Snaha vyvolat "retro" dojem:)...

Svět byl fajn, svět byl náš, léta prázdnin, slunce, pláž.... jak zpívá Kája:-D škoda, že se letos na Kubu nepodívám - tak si ji chci alespoň něčím přiblížit (jen ten doutník nebyl po ruce...) aneb stydlivá havanská osoba:) Ba ne, zkoušela jsem sluníčko a umístění sebe v prostoru - tady se měly fotit další věci...:(

-

Další sen.. vrátit se do Paříže! Nejúžasnější hlavní město na světě:) Škoda jen, že i tady zůstalo jen u testovací fotky - aspoň víte, co přibližně čekat příště...Příž měla pro mne být in Black and white...tak snad jindy...i s viržínkem:D

-

Nadpozemnská bílá a "bezčasí".... ale těžko říct, jestli po znovuzrození, nebo těsně před smrtí... Eternal.

-

Born into the light...I tady mělo jít o hru se světlem. A právě tady někde skončilo i focení...

-

Hm. Takže od všeho jsem stihla jen začátek. Teda...ani od všeho ne. Tak čtvrtiny. Nestihla jsem vystřídat víc jak jeden převlek a použít víc jak jednu rekvizitu. Všude šlo jen o přípravy - jak vystihnout atmosféru jednotlivých témat (neheldě na to, že z těch témat mám taky tak dvě tři...)No, takže aspoň víte, co třeba čekat někdy příště... pokud foťák ukončí stávku. Aspoň témata a styl snad zůstanou. Tak to budu prezentovat třeba jako úvod....ovšem neobjektivní.

Sakra, je hodně vidět, že jsem fakt moc naštvaná?:D

-

No a protože se mi to nehodí nikam jinam a chci využít toho, že jsem zrovna měla zapnutý foťák, mám tu pár věcí, co vznikly minulý týden... Hraju si a zkouším, c opapír snese, takže nejde o žádná veledíla, spíš hračičky s různýma technikama:)

-

-

-

-

-

A k tomu všemu mi z gramofonu hrály písničky typu Léta prázdnin, Barborko, Traktor, Rudý páv, Letíme na měsíc.... tak ještě přikládám text a videoklip (ne v originále, samozřejmě, ale v podání.....áááááááách...Davida Krause:-D) k písni Mám malý stan (protože je fakt fajn:)):

Mám malý stan,
mě na nohy táhne,
snad ze všech stran,
jen řekněte jak dostanu,
své dlouhé nohy do stanu,
až chladem třást se přestanu
já ze stanu nevstanu.

Stan malý mám
a nohy tak dlouhé,
ach kam je dám,
tak se zmítám
z rohu do rohu,
a hledám vhodnou polohu,
snad uznáte že nemohu,
mít nohu v batohu.

Ó prochladlý jsem na kvadrát,
takhle už se nedá spát,
když se vkrádá na má záda
mráz, zima a chlad.

Mám malý stan,
mě na nohy táhne,
snad ze všech stran,
a tak snívám často o chatě,
kde spal bych jako ve vatě,
kde neničí tě jehličí
kam vítr nefičí.

Ó Prochladlý jsem na kvadrát,
takhle už se nedá spát,
když se vkrádá na má záda
mráz, zima a chlad.

Stan malý mám
a nohy tak dlouhé,
ach kam je dám,
tak se zmítám
z rohu do rohu,
a hledám vhodnou polohu,
snad uznáte že nemohu,
mít nohu v batohu.

-