Vyměním království ve království za vzpomínku...

...zpívají Priessnitz. "Udělej něco", říkáš "udělej něco" - kašlu ti na to, to víš... "Najdi si mě", šeptáš "najdi si mě" - kašlu ti na to, to víš... Možná, možná, možná se mi to jenom zdá - ta tvoje láska... Možná, možná, možná se mi to jenom zdá - ta tvoje krása..otevřu dveře, za nima prázdno... Dotkni, dotkni se mě a jenom dotkni!!!

Toto také zpívají jeseničtí Priessnitz.

To se někdy stává, to se někdy přihodí, že se lidi nepotkají, že se lidi míjí.. Tak jak se máš? Vítej ve zlých časech...

Toto taky.

No, ale co člověk nadělá, že. Teda - on by rád. Ale nemůže na to bejt sám. A když někdo sleduje především svoje zájmy, svůj čas a svojí budoucnost a toho druhýho má až v dalším okruhu zájmů, až kdesi daleko, pak jde špatně zařídit, aby všechno klapalo.

Omlouvám se za svoje v poslední době opravdu krátký a o ničem příspěvky - jednak není čas na pořádný článek a jednak na něj není nálada - rsp. tyhle články v podstatě odráží současnou situaci.

Rybička plave, ale ukazuje mi svojí ploutev. Pak by bylo asi nejlepší nechat ji uplavat...

Asi tak.

Nebo ne?

Ale jo.

Stejně by nepochopila splynutí s oříškem a podobný ujetiny zazvorkova běžnýho života...i když jí stokrát může připadat roztomilej myšičkovskej smích při lechtání; to přece není o roztomilosti...