Jinotajný lesopark

Slova se kříží na desce... včil jsme v řiti!

My jako v Toskánsku čekáme na Italy

sledujem´motýly, co už dolítali

hlavně že Měsíc pořád svítí...

Z knoflíků cestičku mezi dvěma světy

("jenom já a ne ty

pozvu si planety")

cestičku k mléčné dráze

za tenhle výlet platí se

draze

Házíme jinotaje, ty sem tam argot

není to velkohubé -

říct, že jsem královna Margot?

Počkáme na trest, až zazní MENE TEKEL

vždyť už teď oba patříme

do horoucích pekel...

:-)

-

Sepsáno čistě ze vzpomínek posledních dní :-)