Filmové léto u Zazvorků

Za celé léto jsem viděla jen dva filmy, které mi vyrazily dech. A ani jeden není "normální" :D

Tak nejprve k Sedmikráskám...

-

-

-

-

-

Jde o film z roku 1966, který natočila Věra Chytilová. Dvě mladé dámy, Marie a Marie, spolu bydlí. A protože je jejich svět prázdný, nevzrušivý...rozhodnou se být zkažené. A v průběhu filmu jsou čím dál zkaženější. Využívají důvěřivých pánů a nechávají se jimi živit, mají radost ze zamilovaných naivních milenců, devastují sebe i byt, nic jim není svaté. Ale na každého jednou dojde...

Film je naprosto dokonalý co se vizuální/výtvarné stránky týče. Zlatá šedesátá... To se musí vidět. Neuvěřitelně jsem se u něj bavila. Střídají se černobílé, barevné i "filtrované" pasáže, celý film je jako jedna velká koláž. Poetické, moralistické, vtipné. Bohémské. Krásné.

"Vadí?"

"Nevadí."

-

"Víš, že máš křivé nohy?"

"A to nevíš, že jsem na tom založila svou osobnost?"

"Svaž si je k sobě!"

-

Druhým filmem je Begotten režiséra Eliase Merhigea z roku 1991.

-

-

-

To už je z trochu jiného soudku... Horor, lyrika, alegorie, bizarnost, nechutnost, perverze, brutalita, psychopatie. Toť ve zkratce celý film, ovšem vměstnat ho jen do těchto pár slov by byl zločin...

Narozdíl od blbců (nejen kvůli tomuto filmu, naprosto dementní komentáře mají ke všemu) na ČSFD si nemyslím, že by autor byl úchyl a psychopat. Stejně tak neplatí, že psychopatické filmy přitahují jen psychopaty. Ano, slabším povahám a žaludkům bude stačit první osmiminutovka a obídku můžete vesele zamávat. I já ho po první a celkově asi nejbrutálnější scéně vypnula a šla radši spát. Na druhý pokus už jsem ale dojela do konce i přes nechutné scény, dlouhé a děsuplné pohledy do apokalyptické krajiny, pupeční šňůru a prapodivné chrchlání, bublání a bouření, které fungovalo jak místo řeči, tak místo muziky. A přiznám se, že nebýt závěrečných titulků a anglické Wikipedie, asi bych tenhle film nikdy nepochopila... Titulky opravdu pomůžou. Ale zkuste se na něj dívat bez předchozího infa, ať si užijete to "nepochopení" a pátrání, co že se tu vlastně děje... I když občas to opravdu není jednoduché, kamera to nijak neulehčuje...

Popravdě nevím, co si o tomhle filmu mám myslet. Na jednu stranu se mi z něj zvedal kufr a zvuky byly snad ještě strašidelnější, než vizuálno, na druhou stranu to bylo plné prazvláštní zvrácené krásy a lyriky... Uff. Odvahu k tomu podívat se na to znovu nejspíš už nenajdu...