Maktub

Společně i to vědro uzvedneme. Všechno uzvedneme, jako Atlas.

A když se budeme držet za ruce, třeba nám budou svítit hvězdy. Víš, co říkal pán. Pozor na přání... Budou se vám plnit.

A když něco opravdu chceš, je to proto, že si to přeje duše vesmíru. Maktub; tak je psáno.

Jestli začnou svítit, začnu věřit na zázraky. I na padající hvězdy. I když ty podle lidových tradic nemusí věštit jen štěstí, ale i něčí úmrtí.

Co je psáno, to je dáno.

Miluj a budeš milován. A ještě k tomu je to krásné.

Musí to tak být a je dobře, že to tak je. Je jedno, koho miluješ. A naprosto k ničemu je vědět proč. Hlavně že. Jinak vždycky budeš jako bez nohy. A krásné věci je lepší nepojmenovávat. Bezejmenné jsou éterické.

Prostě jen miluj. A nikdy se ti nestane nic špatného. Duše vesmíru by to nechtěla, ráda vidí krásné věci. Obzvlášť pokud je sama stvořila.

Maktub.