Zpěvy staré Číny

Tak zas budeme jednou kulturní, souhlas? :) Nějak jsem teď probírala svoje knížky... a poezie šlechtí, takže tady máte dávku té východní. Jiná mentalita, jiné vyjadřování. Pěkné počtení přeji ;)

-

Tři kumpáni

Jasmínu loubí. Sedím u vína,
zve dobré druhy dobrá hodina --
a já jsem sám. Vtom náhle nad strání
kulatý měsíc se mi uklání,
já jemu. Se mnou v nebes modrý klín
můj kývá stín.
Společnost poklonami nešetří --
tak byl jsem sám, a teď jsme tři.

Chce měsíc pít. Jak mám ti podat číš ?!
Stín zdvíhá pohár. Copak nevidíš,
že dneska za vás oba
pít musí moje hříšná nádoba ?

Co je to ale, chlapci rozmilí ?
Já piju -- vy jste z toho opilí!
Měsíc se motá, žvatlá ke stínu,
ten se snítkou zas tančí jasmínu,
jen já tu sedím klidně při víně,
jim připíjím a v dobré hodině.

Tož loutnu sem, a píseň se mnou noťte,
pak na kutě mě, chlapci, doprovoďte,
vždyť do jedné se vejdou postele
kumpáni světlé noci veselé.

A zejtra navečer, až první hvězdy vzplanou
u vína v loubí, chlapci, na shledanou!

Li Po

-

Perly a růže

Když jsem ráno růže
v hedváb vyšívala,
trošku jsem si vzdychla.
Do prstu mě jehla píchla:
bílá růže
zčervenala.

Ve válečné dáli
dlí můj milý.
Slyším dusot koní ?
Jeho koní ?
Ne - to mé srdce mi jak mladé hříbě zvoní.

Slzy v hedváb kanou
bez konce a cíle:
Ruka má je vetká
tam jak perly bílé.

Li Po

-

Konec jara

Opřeni o sebe jdem ostrůvkem,
já a má hůl, truchlíme potají,
že jaro opouští nás nevěrné.
Ve větru tančí vrby rozverné
a na hláď vod s koketním úsměvem
záletné lístky květů slétají.

Tu Fu

-

Zab kohouta ...

Zab kohouta, jenž věčně plaší noc,
zab kohouta jenž přivolává den:
na vlnách tmy se chceme kolébat
až na věčnosti lem.

Lidová píseň (z Jihu)

-

Vějíř

Vějíři z hedvábí, ty lichotný a hladký,
ty sněhu bělejší, bělejší jinovatky,

jak luna kulatý, když kráčí oblohou
jdi k němu, vějíři, jdi za mne nebohou !

Buď ve dne, v noci s ním, skýtej mu doprovod,
tvůj vánek chladivý měj vůni stiných vod !

Pak -- chladný podzimek až lehne do kraje
a žlutým listovím si vítr zahraje --

on v skříně zásuvku tě hodí nedbale
jak symbol, vějíři, znak lásky nestálé.

Pan Cie-jü

-