Inspirativní zob

....respektive inspirativní Zrní. Dva dny zpět mi tahle kapela byla připomenuta a její soustavný celovečerní poslech ve mně zanechává spoustu dojmů a podzimních "oděrek". Jako že se to do mě zarejvá. A otírá. No prostě je to dobrý a poslechnětě si to...

Je to takový...že by člověk nejradši utekl někam do pole a holýma rukama ulovil zajíce a pak ho v remízku snědl pečenýho na ohni a přitom si broukal nějaký "pohanský" písničky a pak přes ten oheň skákal...

-

Inspirace byla sice mohutná, leč do slov ani obrazu se převést nechat ne a nechce... Tak si tu narýmuju pár řečiček a adieu.

Prázdným oknem v prázdném kostele

pruh světla na zem dopadá

Dnes máme studený postele

a vůbec všechno tak upadá...

Paroží nad dveře zavěsím

aby les mi připomnělo

jednou se vedle něj oběsím

aby se na vše zapomnělo.