Barvy ve vysokých pecích

Fotky: Hans, úpravy: zazvorek

-

-

-

-

-

-

-

-

Colours of Ostrava 2012 tentokrát v jiném prostředí, než tomu bylo doposud. A povedlo se to, hrozně moc! Snad nemohlo být člověka, kterého by nový areál - Dolní oblast Vítkovice - neuchvátil. Mně osobně to vyrazilo dech...naprosto. Ačkoliv pochozí plocha byla vážně příšerná, chodit se po té strusce moc dlouho nedalo, já se první den pod nohy nedívala vůbec. S hlavou zdviženou k vysokým pecím, trubkám, rourám, věžím a všem těm plechům jsem si připadala jako v jiném světě. Ocelové město! Trochu strašidelné až děsivé, monumentální, silné i ve své zchátralosti, hrozivě se týčící šeď a čerň nad barevným festivalem...Nádherné. Připomnělo mi to nedávnou výstavu Doly.Hutě. (viz nedávný článek). Když stojíte pod vysokými komíny - nebo i když využijete prohlídky na jednu z vysokých pecí - připadáte si jako titěrní mravenci, malé nicotné postavičky, které nutně musí cítit obdiv k té síle, k tomu, co všechno tu dokázali před téměř 200 lety vystavět, ale zároveň mají tak trochu tísnivý pocit z toho, jak by to vypadalo, kdyby areál dostal nový život, ale tentokrát se stal svéhlavým, neposlušným člověku a konečně předvedl svou pravou sílu. Až z toho pocitu mrazí...

Jinak co se hudby týče, tady předkládám pár svých objevů, které určitě mezi hudebními fanoušky dávno objevy nejsou, ale mě mile překvapily. A taky kapely, které je potřeba registrovat, i když ty už vůbec nejsou žádnými objevy :-)

-

Rubik - na podiu bezvadně veselá parta, která hraje pohodu i melancholii. Album Solar nemůžu než doporučit všema deseti!

-

Hjaltalín - jedna z těch kapel, které už třeba znáte, ale můžete si je znova a znova zamilovávat tak jako já. Island holt umí :-)

-

Paní, co mě sice nebaví svým vzhledem, ale muzikou - hlavně naživo - určitě. Euzen mimochodem občas zní jako Björk. Dokonalá iluze!

-

Obrovsky příjemné překvápko. Saff Benda Bilili - banda afrických vozíčkářů, co dokáže neuvěřitelně nabít pozitivní energií. Kdo na ně netančí, je srab! :-)

-

Trochu z jiného soudku. Ač to podle tohohle videa nemusí vypadat, Banco de Gaia je naživo parádní a místy i trochu tvrdší taneční muzika. Dát ji do programu na konec dne, kdy se člověk má odporoučet vyčerpán do stanu, byl dobrý tah. Skloubeno s vizuální podobou, takhle večer se člověk hodil do tanečního tranzu a vyždímal ze sebe poslední zbytky energie.

-

Nesmím zapomenout na film For Semafor, jelikož Colours mají samozřejmě i filmovou sekcičku a tohle mě pobavilo. Následuje série podle mě dost povedených "předělávek" semaforských hitovek. První - Kazety - Krajina posedlá tmou.

-

Dva - Vyvěste fangle. I oni mimochodem byli na Colours, ale ten zpackaný mikrofon zvukaři neodpustím. Předposlední kapela celého festivalu a zvukař si dovolí tři písničky nic neudělat s vypadlým mikrofonem...!!! A to zrovna hráli mé oblíbené :-(

-

Tata bojs - V kašně.

-

A nakonec naši miláčci Midi lidi. Stejně jsme si jejich koncert užili nejvíc na celém festivalu :-)