Filmobraní
Mám za sebou své první "Vary", tedy svůj první filmový festival ve městě na Teplou a Ohří. Strávili jsme tam tři filmové dny, dle mého v příjemné festivalové náladě, v davech lidí, horkém slunci, bouřkových mracích, ale i místní Dobré čajovně (tímto "konkurenci" chválím!). Oplatky samozřejmě chutnaly (stejně jako palačinky s bílou čokoládou- už nikdy je nechci jinak!), zajezdili jsme si na moc pohodlných kolech (půjčovali je pro přepravu mezi promítacími místy), zbytečně vystáli dvakrát frontu na večerní film (protože to jsou trubci!), každý den o nás bylo pěkně postaráno díky Hansovo rodičům...Zkrátka moc příjemná dovolená to byla :-) V pátek jsme si udělali také "studijní" výlet do Lokte, Horního Slavkova (velmi depresivní zastávka v bývalém bohatém a krásném hornickém městě, z jehož slávy zbyl jen kostel a pár renesančních domů, o které se povětšinou nikdo nestará, ostatně dost podobně je na tom Jáchymov, kde ale přece jen těch smutně vyhlížejících renesančních domů zbylo víc) a Bečova nad Teplou, samozřejmě s povinnou prohlídkou relikviáře svatého Maura. To je tedy skutečně nádherné dílo a chápu celý ten humbuk kolem něj!
Cestu zpět nás ovšem přepadla bouřka s krupobitím, které opravdu bylo bitím, nejen nějakým padáním kousků ledu.
Pár fotek, jejichž autorem je povětšinou Hans:
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-Nu a teď již k filmům!
První den jsme viděli filmy Obchod na konci světa, Zabít bobra a Na shledanou, tati. Rozeberu je tu trochu podrobněji...
OBCHOD NA KONCI SVĚTA/KAMIHATE STORE
http://www.csfd.cz/film/318604-obchod-na-konci-sveta/
http://www.kviff.com/cz/filmy/detail-filmu/3751-obchod-na-konci-sveta/
Tichý japonský film o malé (asi rybářské) vesnici, poloprázdném obchodě, který by mohl dělat předlohu úsloví "jak u vyjedenýho krámu", staré ženě, která v něm prodává, a sebevraždách.
Zmíněná žena jako malá holčička viděla sebevraždu svého otce. V Japonsku jsou sebevraždy velmi častým jevem, dokonce - jak jsme později slyšeli zase v jiném filmu, o němž ještě bude řeč - se neschopnost vzít si život pokládá za zbabělost. Bůhví proč si Japonci chystající se spáchat sebevraždu zouvají boty. Snad proto, že je jejich zvykem se zouvat při vstupu do místnosti a toto je vlastně také vstup "jinam"...? Inu, i této ženě zůstaly po smrti jejího otce jen jeho boty. Nyní prodává v jeho obchodě v malé a - jak se zdá - skoro liduprázdné vesnici na pobřeží, kde se nachází útes = častý cíl sebevrahů. Nabídka krámku je vyloženě lákavá: pár rezavých naběraček, štětce, několik dalších, velmi potřebných věcí, ale hlavně - žena peče vlastní rohlíky a nechává si jakýmsi místním bláznem dovážet mléko. Moc lidí u ní nenakupuje, ale pokud se již někdo zastaví, vždy kupuje právě rohlíky a mléko. A pak? Pak jde na útes....a zůstanou po něm boty. Vedle toho je ještě nastíněn život ženina bratra, který vzhledem k neúspěchům v práci na sebevraždu pomýšlí také. To vše je velmi tiché, doplněné moc zvláštní hudbou. Je to takový náhled do japonské mentality, snad s trochou nadsázky (ačkoliv film rozhodně až na nějaké dva tři momenty rozhodně není vtipný) a s velkou dávkou takových těch typicky "japonských" výrazových prostředků. Nízké hodnocení na ČSFD mě dost překvapilo... Pokud někomu přišel film zdlouhavý a nudný, asi nikdy neviděl žádný japonský film :-) Oni to zkrátka jinak neumí... Ale to je dobře. I klidné filmy jsou potřeba.
ZABÍT BOBRA/TO KILL A BEAVER
http://www.csfd.cz/film/318684-zabit-bobra/
http://www.kviff.com/cz/filmy/detail-filmu/3670-zabit-bobra/
Polský film o vysloužilém vojákovi, který přijíždí na opuštěný statek, aby tu bojoval se svými démony. Víc o nich prozradit nechci, mne rozuzlení rsp. průběh filmu překvapil, tak o to nechci připravit případného čtenáře - diváka... Tento muž je tvrdý, trénovaný, ale citově už to s ním pokulhává. Řeší si svou minulost i špatné zážitky. A k tomu všemu mu mandle nadzvedává bobr v nedaleké řece (který ale za celý film není vidět) a občas i drzá holka - školačka, která se do něj "zamiluje" a neustále se za ním vrací na opuštěný statek. Ta holka je fakt dobrá, jejich konverzace i jakési nepovedené (ne)soužití mě vážně bavily, originální. I u tohoto filmu mě překvapilo nízké hodnocení na ČSFD - mě to bavilo! Je to temné, drsné, to tedy ano, ale zároveň tak nějak "přívětivě" tvrdé, ale zase nevtíravé... Byla bych ráda, kdyby se film dostal do distribuce, asi by to stálo za ještě jedno zkouknutí.
NA SHLEDANOU, TATI/NOS VEMOS PAPA
http://www.csfd.cz/film/318596-na-shledanou-tati/
http://www.kviff.com/cz/filmy/detail-filmu/3651-na-shledanou-tati/
Značně ujetý film o tom, jak se vyrovnat se smrtí někoho blízkého. Mladá žena se stará o svého otce, s nímž má nadstandartně dobrý vztah už od dětství. Jenže papá jednoho dne umře a ona se s tím nedokáže srovnat. Respektive srovnává se s tím dost po svém - otce si "zhmotní" a žije s ním dál ve svém domě, jako by se nechumelilo. Ovšem postupně je její vztah k této představě stále intimnější, až trochu šokujícně...Což samozřejmě nelibě nese její bratr, který se ji snaží z těchto iluzí vyléčit.
Neveselé, ujeté. Ale ne špatné.
-
Druhý den jsme viděli filmy Trasy myšlenek, Polské iluze, Kamkoli jdeš a Nosferatu.
Poslední den jsme viděli Polski film, Nejlepší způsob chůze a Nekecej a zahraj hity. Chtěla jsem se rozepsat ke každému podobně jako výše, ale není síla...:-D A také tu mám spoustu dalších článkových čekatelů, není radno otálet! :-D Tak tedy...třeba někdy.
Komentáře
Okomentovat