Než nám úplně vymejou mozky...

Nevím, asi se ve mně zas nějak nahromadilo znechucení z toho všeho kolem. Po dlouhé době mám chuť reflektovat události všedního i nevšedního dne! Každopádně vzkaz těm, kdo nemají rádi moralistický kecy - dál nečtěte, pro své vlastní KLIDNÉ SVĚDOMÍ, jenž je zajisté průzračné jak Sládkova studánka a čisté jako lilie. Protože vám přeci není třeba sypat popel na hlavu, vy nikdy nic, vy muzikanti. Trhněte si nohou, vy všichni, kdo se umíte ze všeho vylhávat, vymlouvat s důrazem na to, že vás se to netýká, že to všechno ostatní.

Takovou skvrnou na kráse našeho národa je to, že je velmi nepřejícný. Úspěch se neodpouští, neúspěch je terčem posměchu či nenávisti. Ať už se to týká čehokoliv - umění, sportu, soutěží, studia, mezilidských vztahů. Na tom, kdo je úspěšný, vždycky hledáme nějakou vadu, která ho zase vrátí mezi nás "normály", vždycky se pídíme po čemkoliv, co dotyčného shodí z výšin slávy do břečky průměru a neškodnosti. Stačí si jen občas přečíst diskuze pod články, které se týkají různých ocenění něčích úspěchů. V poslední době si toho všímám nějak víc. Místo gratulací a uznání, že někdo může být v něčem dobrý, je to samá podělaná závist. Shnijte si všichni v tom svém průměrném rybníčku! Nebo se konečně naučte ocenit něčí shopnosti...

Taky nechápu, proč má většina lidí tendence řešit přednostně cizí životy, vztahy. Snad že je jednodušší bavit se o cizích peripetiích než řešit vlastní nepovedený život? Snad že je třeba odsouvat vlastní problémy do pozadí, do neviditelna a neslyšitelna a říkat si, že jsme na tom všichni stejně blbě (jupí)? Výzva k těm, kdo nemají co na práci a musí jim být házena "potrava" v podobě nových drbů a pomluv, aby je život zase bavil - zkuste si, prosím, nejprve zamést před vlastním prahem a až pak hodnotit život někoho jiného. Prosím pěkně. Nu a pak, nemáte-li jinou zábavu, pusťte se do nás ostatních. Říká se, že o kom se drbe, ten žije. Buďme tedy dlouho živi!

Další moralistické žvásty míří k těm, kdo se neumí chovat. Myslím, že by vám ta - s prominutím- huba neupadla, kdyby aspoň vyblinkala "dobrý den" nebo "děkuji". On to není žádný nadstandart resp. neměl by být (naivní, že?), nemluvíme tady o etiketě, ale o základních automatických návycích, které bohužel spousta z nás postrádá. Učili mě, že když něco chci, je slušné o to poprosit. A dostane-li se mi toho, poděkovat. Když někam přijdu, je normální pozdravit a totéž udělat při odchodu. Úplně základní a podle mě nenáročná slůvka, která se člověk třeba při seznamování se s cizím jazykem učí primárně. Proč se je učíte, když je neumíte říct ani ve svém rodném jazyce? Když nejste ochotní je používat ani ve své zemi? Z pohledu člověka, který musí občas obsluhovat zákazníky, řeším soukromé "dilema". Jak se tvářit příjemně, jak vůbec obsloužit! někoho, kdo vejde do podniku, aniž by vás pozdravil/odpověděl na pozdrav? Kdo se tváří, jako že neexistujete? Je nutné se o takového člověka postarat? Občas to řeším tak, že dotyčného neobsloužím. Pokud pak má problém, že jsem k němu nepřihopkala s širokým úsměvem a nabídníky v ruce, odpovídám, že o něm nemůžu vědět, když nezdraví. On nevidí mě, já jeho. Je problém pozdravit ostatní v kupéčku ve vlaku? Je problém pozdravit své spolužáky? Je problém pozdravit, když člověk přijde do malého obchodu, kde je jen on a prodavačka? Mám trochu pocit, že nás takhle przní obchoďáky a všelijaké něco-markety. Tam jsou nakupující i prodávající natolik anonymní, že se to většinou obejde bez pozdravu a jakéhokoliv kontaktu. Honem prolézt všechny obchody, nakoupit co nejvíc nepotřebných věcí a zase co nejrychleji odfrčet. Žádná komunikace. A ta anonymita se pak přenáší do všeho...

Když už jsme u těch obchoďáků - opravdu NEPOTŘEBUJU vidět vánoční výzdobu už koncem října, kdy jsou do Vánoc ještě dva měsíce. Stejně tak nepotřebuju zírat od půlky listopadu na vánoční reklamy a zasněžené idylky (když se všude válí maximálně bláto a je to tak NAPROSTO NORMÁLNÍ v tuhle roční dobu), nechci čokoládové Mikuláše z loňského roku nakupovat v září, nepotřebuju červeného prdeláče zavěšeného na okapech pozorovat už v listopadu... Tohle všechno pochopím, až začne advent. Ale to jsou ty svátky už fakt tolik prolezlé obchodem, že se na ně musí upozorňovat už od září a naprosto se tak vytěsní podzim? Copak je ještě možné užít si celý podzim bez toho, že by se stal jen předělem mezi létem a Vánoci? Zdá se mi, že se celý ten půlrok smrsknul jen na "doprodáváme opalovací krémy - prodáváme školní potřeby - vydlabáváme dýně - slavíme Vánoce". Listopad v podstatě neexistuje. To je jen dlouhé "čekání na Ježíška", který má hustý bílý vous a červené hadry. Jak jen to musí být v hlavách dětí popletené. Oni neříkají tomu reklamákovi od Coca coly Santa, ale Ježíšek. Protože takhle je jim to servírováno. Uff. Strčte si to šílenství někam; zdá-li se někomu Valentýn jako komerční srajda, Vánoce nejsou o nic lepší.

No a poslední povzdech je nad novým krajským vedením. To, že zrovna u nás je komoušský hejtman, mě vlastně tolik nepřekvapuje. Tady byli od 45. roku jen hloupý lidi, kdo by taky jinak co dělal na území vyprázdněném po Němcích. Jen ti, co jsou na tom sociálně dost špatně (naivně tu čekají pracovní příležitosti a vzdělání rozhodně není to, po čem baží) a nemají ke svému kraji vztah. Ale že bude v podstatě komoušská většina republiky je už dost smutný obrázek o naší společnosti. Až to bolí, jak mají lidé krátkou paměť. A jak snadno si nechaj vymejt mozky hloupýma řečma. Lehce zapomenou. Ne že by bylo z čeho vybírat, ono to na druhé straně barikády není o moc lepší. Ale alespoň se otevřeně nehlásí k vrahům, co mají na svědomí miliony lidí. A nevystavují si jejich busty a plakátky na svých úřadovnách. Však oni věděli, proč u nás na krajském úřadě nechat plastiku srpu a kladiva. Ono se jim to ještě bude hodit...

A tedy poslední prosba: choďte k volbám. Takové výsledky jsou jen proto, že volit chodí hlavně důchodci a snadno manipulovatelní a zaplatitelní lidé. Nemůžete kritizovat vládu, pokud se nepodílíte na tom něco změnit. Až budou k volbám chodit všíchni, asi to bude vypadat jinak...