Odpoledne v kopcích (doplněno o fotky od Paula)

Z potřeby vypadnout ven a provětrat hlavu jsme si s Paulem von Hykysau z minuty na minutu domluvili výlet. Jelikož jsme vyjížděli až před pátou odpolední, zůstali jsme na Ústeckonadlabemsku a Paulův stříbrný oř nás dovezl do Stebna. Theresie III. se tvářila, že je světa i středohořských kopců znalá a místo cedulí sledovala spíš "vnitřní kompas", který nás sice opravdu úspěšně dovedl zpátky, ovšem desetikilometrovým okruhem, ve který se proměnil původně maličký a krátký výlet. Ze Stebna - tedy z kopců - pořád dolů a dolů k řece do Dolních Zálezel a pak lesem a polňačkou opět nahoru a nahoru do Dubiček ke kostelu. S kopcem ani tříhodinovým výletem jsme nepočítali, ale myslím, že odpočinek to byl nakonec opravdu parádní :-)

A jelikož takové výlety vždy navodí Theresii III. snivé nálady, hodí se třeba Antonín Sova...

TICHÉ ŠTĚSTÍ

Slunce blýsklo, všecko kvetlo
a já v slunná pole vyšel.
Do mé duše padlo světlo,
zevšad hlas jsem tichý slyšel.

Táhlo teplo mojí hrudí,
jako v létě v luzích bývá.
Cítím, v duši mé se budí
divný pták, jenž sladce zpívá!

Tiché štěstí, tiché štěstí!
Uleh jsem si pod větvemi.
Zřel jsem, jak vše musí kvésti,
lehce jak a volno je mi.

Jsem jak čistý pramen z lesa,
kam jen laně chodí píti,
kde jen datel v kůru tesá
a kde šumí dlouhé sítí.

-

-

Tenhle žabinec se mi bohužel nepovedlo zachytit dostatečně, ale vypadal jako kouzelná lesní studánka, ze které co chvilku může vykouknout princezna, která bude volat po tom, aby ji Paul osvobodil...ale jak podotkl: "Víš jak by ta princezna vypadala, kdyby se koupala v tomhle?" Vůbec nepochopil, že ta princezna nejdřív přeci musí být šereda a až když ji osvobodí, vyklube se mu z ní fešanda! Promarnil příležitost, pak už na něj po cestě čekala jen klíšťata.

-

-

-

-

-

-

-

-

Paul von Hykysau:

-

-

-

-

-

-

Theresie III.:

-

Následující fotky už vzešly z aparátu pana von Hykysau:

-

-

-

-

-

-