Květy na Božáku

Kapela Květy na teplickém Božáku, to by byl skoro hřích nejít, když to má člověk za humny. Naposledy jsem tam byla na koncertě Midi lidi před rokem či dvěma. Od té doby tam proběhly ledajaké úpravy, ale "publikum" je bohužel pořád stejné. Na Božák se zkrátka asi pořád chodí jen na DNB, dredatý kytary a gymplácký kapely, jinak si nedokážu vysvětlit tu značně komorní atmosféru i vlažné přijetí Květů.
Ještě v sobotu ráno se zdálo, že na koncert opět půjdu sama. Ale smutný voči asi zafungovaly a Jenda se nabídl, že to tedy zkusí; nakonec se ještě přidal kamarád Standa. Sál se díky nám rázem zaplnil aspoň ze třetiny. Přeháním, ale na Květy se tady na severu lidi zkrátka moc nehrnou...
Překvápko č. 1: první nehrál "zahřívač pódia" - v tomto případě Jakub Čermák, ale rovnou Květy. Možná chybka, první půlku koncertu takhle odehráli jen pro pár lidí za decentního potlesku. A než mi došlo, kdo že to vedle hraje, už byly dvě písničky fuč.
Překvápko č. 2: myslela jsem si, že s výjimkou posledního alba mám jejich věci naposlouchané. Omyl. Kopýtka, Samuraj, Na útěku, Kostra, Podzim... Polovinu věcí jsem slyšela poprvé nebo podruhé - a byla to paráda! Díky za to. Navíc naživo má většina písniček úplně jiné grády, nečekala bych, že si nakonec i zatančím... A že se roztančí i ke konci už celkem slušně plný klub. Bylo to, jako by se hrály dva koncerty v jednom - na začátku komorní, dřevitý, vlažný; pokusy M. E. Kyšperského o komunikaci s publikem dopadly katastrofálně, navíc celý koncert otravoval pan "zeppelíňák", co se se mnou pokoušel o jakýsi ruský medvědí tanec, pak totálně namol vlál po pódiem, cosi vykřikoval do textů písniček a dělal bordel. A když si sundal bundu - k čemuž ho snad v dobré víře vyzval dokonce Kyšperský - všichni nabyli dojmu, že si asi čůrá do kalhot a rozhodně se pravidelně nemyje. Na druhou stranu to byl takový lidový poéta. "Život se s náma nemaže! Nebe je světle modrý!" No a tenhle "koncert č. 1" se postupně přelil a přetavil v "koncert č. 2", na který se tančilo, křepčilo, tleskalo. Přídavky zahráli podle toho, co jsme na ně křikli. A byl i můj Pasáček ovcí, takže mě endrofiny (či nevímjaké takové veselosti) vystřelily do blaženého kosmu :-D. To bylo vůbec poprvé, co mi kdy někdo na koncertě něco zahrál na přání. Poslední přídavek pak byl směskou tří písniček, protože se nemohli shodnout, co z toho zahrát. Bájo.
Překvápko č. 3: Květy mám sice opravdu ráda, ale vždycky jsem měla trochu problém s Kyšperského hlasem. Naživo tohle úplně odpadá. Tak se tedy omlouvám a na příště zkusím víc chodit na koncerty.
Překvápko č. 4: to si takhle jdete po koncertě koupit jejich poslední LP a dostanete k tomu darem i vinylovou singlovku Dokud běžíš/Dopis španělské princezně. A ještě si příjemně pokecáte. Jako tehdy na Colours. Hehe...:-)
A co na to Jenda, který šel na blind a vlastně tak trochu z nutnosti? "Jo, dobrý. Myslel jsem, že to je víc umňoukaný, ale ono to bylo docela rázný."

Komentáře

Oblíbené příspěvky