O kořenech aneb Trnovany, můj domov
Když někde žijete dlouhou dobu, časem přestanete vnímat okolí v jeho detailech (a vlastně i celku) a prostředí, ve kterém se pohybujete, se vám natolik vpálí do hlavy, až zevšední. Pak se odstěhujete a zvykáte si na prostředí nové. A když se zase po nějaké době vrátíte "na místo činu", může vás leccos překvapit...
Do Teplic jezdím pořád často. Tedy hlavně do Trnovan, což je periferní část Teplic a po 18 let to také bylo místo mého bydliště. Dnes se to ale nějak semlelo, že jsem se rozhodla ze své obvyklé trasy od proboštovského nádraží odbočit do vedlejší ulice. Do ulice, kterou jsme jako malí měli prošmejděnou dokonale; nedaleko jsme chodili do školky a v "pozdních základkových letech" jsme po Teplicích a jejich okolí prochodili nejedny boty, takže jsme všechna schovaná zákoutí znali perfektně. Když jsem se ale na tohle místo dostala po tak dlouhé době, připadala jsem si jak v Jiříkově vidění. Tady je asi bývalá hornická kolonie? Tenhle dům měl vážně tolik pater? A co tyhle německé nápisy? Téda, tohle jsou ale krásné dvorky! Tenhle blok domů tu přece nemohl být, vždyť jsou tak krásné, to bych si všimla... Možná tomu přidávalo počasí, které se rozhodlo, že mi splní přání a udělá se přesně takové, jak ho mám nejradši - opatrné sluníčko, zima, šedavá mračna na obzoru, vítr a holé stromy. Pokud někdo znáte tu hezčí, bezpanelákovou část starých Trnovan, dáte mi jistě za pravdu, že ke všem těm bývalým fabrikám a dělnickým domkům není lepších kulis. Nikdy dřív mě nenapadlo, že by tahle původně zemědělská, zhruba od poloviny 19. století dělnická periferie mohla mít takové kouzlo. Vzpomínám na ni jen jako na špinavé, panelové a temné sídliště plné pochybných individuí. Ano, takové Trnovany opravdu jsou. 70. a 80. léta se na nich značně podepsala a rozsáhlá demolice zvládla pohřbít desítky krásných domů a celých ulic včetně secesního kostela. Něco málo ale z "původní" (bůhví, co tady vlastně bylo původně) zástavby zůstalo. A já to začala registrovat až dnes.
Prozatím nemám vlastní fotky, ostatně asi by ani za moc nestály, všechny domy by mi padaly. Třeba někdy. Dovolím si tedy prezentovat alespoň nějaké ty nostalgické obrázky z doby, kdy byly Trnovany ještě celkem fešnou obcí.
Vše jest přejato z webu http://kryl.kat.cz/trnovany/trnovany.htm, který má zřejmě za cíl přiblížit místa, na kterých pobýval a mohl pobývat Karel Kryl v 60. letech, neb jak jest známo, právě v Trnovanech nějakou dobu žil a pracoval v místní keramičce. Prapůvodní zdroje těchto obrázků jsou na onom webu taky zmíněny. A vybírala jsem jen ty ulice, kterými jsem se právě dnes courala. Tak trochu se mi zdá, že zas vlastně dělám článek akorát pro sebe...:-)
A ještě jedna věc. Pro ty, kteří k místu nemají vztah a nedokázali by pochopit, co je na Trnovanech tak zvláštního.
Karel Kryl, Krylogie, 1979: "Ten kumbálek, v němž mi bylo přespávati, čněl nad periferní baráčky zanádražní čtvrti. Vyhlídka co jediná odměna za nedostatek tepla, za neexistenci vodovodního kohoutku (ten se vyskytoval o dvě patra níže) a za provizorium, jež jest ostatně, jak jsem za léta stačil shledat, jedinou definitivou, co se vyskytuje. Ten kumbálek měl vyhlídku, za nichž bych nesměnil - a snad dodnes - všechny jiné přebývárny, včetně těch konfortnějších z let ucelené dospělosti. Třicet šest továrních komínů a pravidelný západ slunce. (...)"
Trnovanské panorama kol. roku 1910. Kopec vlevo hrad Doubravka, v dálce vedle něj Milešovka.
-
Trnovany kolem roku 1930.
-
Zadní trakty domů ulic Scheinerova a Nedbalova kol. roku 1931.
-
40. léta
-
Demolice 1985.
-
Kostelní náměstí u tzv. Zeleného kostela, který byl postaven na přelomu 19. a 20. století a odstřelen roku 1973. Je to celé dost německé, co?
-
Kostelní náměstí kol. roku 1911.
-
Totéž před demolicí 1988.
-
Výzdoba "Domu s drakem" (na fotografii výše ten vlevo), 1988.
-
Někdejší Kostelní náměstí v roce 2005.
-
Odstřel Zeleného kostela v roce 1973.
-
Nedaleká Nedbalova ulice kol. roku 1910.
-
Keramička v Zemské ulici.
-
Dnešní ul. U Červeného kostela na konci 19. století, kdy se ještě jmenovala Lindenstrasse. Pak vystřídala názvy Adolf Hitler Strasse, Maršála Stalina, Říjnové revoluce.
-
Tatáž ulice ještě v době, kdy jí protékal potok Bystřice (1899). O pár let později byl zakryt, dnes teče pod silnicí. Některé z těch stromů tam ještě dneska jsou. Aspoň že tak.
-
Jedna z nejslavnějších budov Trnovan, hotel Imperator. Kdysi významná budova, pak kanceláře, dneska na spadnutí. Neustále tam hoří, zabydlují se bezdomovci, jezdí tam policie, kolmo vpravo je na něj nalepený panelák. Říkám to nerada, ale nejlepší by asi bylo, aby šel k zemi...
-
V blízkosti výše zmíněného hotelu se zachoval jeden necelý blok domů. Autor uvádí stav v roce 2004. je to hrozný, ale lepší, než aby to šlo k zemi. V domě vpravo na konci, tom zarostlém, jsme kdysi často šmejdili a báli se...
-
Nu, a já můžu slíbit, že pořídím vlastní fotky současného stavu. Anebo možná ne. Srovnávat snad radši nedoporučuju...
Komentáře
Okomentovat