Cesta na Andělskou horu

Po delší době jsme zase vyrazili za rodinou na Karlovarsko. Počítali jsme se sluncem, a ono přitom pršelo, jen se lilo, a ani teploty nenasvědčovaly tomu, že ještě před pár dny tu byla "Jugoška". Ale my se přece nějakým pošmourným počasím nenecháme odradit!

Naplánovali jsme si pěší tůru z Vítkovy hory (v podstatě možno brát jako okraj Karlových Varů, hned pod ní je varské letiště), kam jsme se dovezli autem z Chodova, dojít na Andělskou horu a okruhem zpět. Cca 20 km nenáročným terénem, měla to být příjemná procházka, ovšem počasí se v půlce rozhodlo, že nám ji celou nedopřeje.

Z Vítkovy hory se otevírá moc pěkný výhled na Karlovy Vary. Z následující fotky to tak nevypadá, planina pod námi byla plná čurbesu a zákruta kolonády pod hotelem Imperial je asi spíš tušená než viděná, ale pro představu, v jakých pěkných kopcích lázeňské město leží... Vlevo na kopci je vidět rozhledna Diana, kdybychom pokračovali na druhé straně, uvidíme rozhlednu Karla IV...Inu, lázeňské lesy mají tu výhodu, že jsou takových turisticky vděčných míst plné. A k tomu čurbesu - evidentně to místní dosti pobuřuje, protože po trase jsme občas na vývěskách v obcích nebo na kmenech stromů viděli přibité papíry s pokáráním, začínajícím přiléhavým "Milé prase..." :-)

-

-

Po pěkných lesních úsecích nás čekaly nepříliš záživné průchody satelitními městečky, kde jsem dostala zákaz jakkoliv komentovat ty odporné nevkusné obludy zbohatlíků. Že prý jsem netolerantní a každý, kdo nemá stejný vkus jako já, je podle mě blb...:-D Nu ano, možná nejsem tolerantní, ale určitou míru vkusu by snad mohl mít každý, ne? :-D Ale co bych pro Jendu neudělala, mlčela jsem tedy a všechny ty zámecké věžičky a pseudobaroka nechala být...

Kousek od Andělské hory nás dostihla šedivá mračna, začalo pršet a foukat studený vítr, na což jsem samozřejmě nebyla vybavená, neb jsem na víkend odjížděla s vidinou skoroletních teplot. A k tomu se nám přímo nad hlavou proháněla letadla s už vysunutými podvozky...

-

-

-

(Jaktože má každá fotka jinou barevnost?!)

Andělská hora je obec, nad níž se tyčí zřícenina hradu, založeného pravděpodobně na začátku 15. století oseckými Hrabišici. Bohužel jsme si ji moc neužili; počasí všechno zazdilo, já navíc přestávala zimou cítit konečky prstů, a tak jsme se snažili vymyslet, jak se dostaneme zpět na Vítkovu horu, která byla vzdálená ještě nějakých 6 km. Stopovali jsme. Jenomže na silnici z KV do Prahy, kde to každý smaží minimálně 120 a ještě se předjíždějí, to nebyl nejlepší nápad, jak jsme rychle pochopili. Ani citové vydírání v podobě dvou zmoklých slepic nepomohlo. Naštěstí jsme si pak všimli, že se nám podařilo přehlédnout ještě jednu tabulku s jízdními řády a že nám asi za hodinu pojede autobus do Karlových Varů, odkud se MHD dostaneme na Vítkovu horu... komplikované, leč spolehlivé (nepočítám-li fakt, že autobus si to přifrčel o sedm minut dřív a rozhodně na nikoho nečekal). A tak jsme takto prapodivně zakončili náš neméně prapodivný výlet.:-) Jak jsme se shodli: Karlovarsko má rozhodně své limity...

A perlička z Varů na závěr:

-

Netušíme sice, proč grafik - šikula zapomněl dodat ve slově Beer jeden oblouček (protože gůgl žádnou souvislost s peerem u Lobkowicze neodhalil), ale hospoda s naším jménem na vývěsce nás rozhodně pobavila! :-)