Geburtstag in Freiberg

Jednodenní výlety jsou príma.

Sobotní cestou do německého Freibergu jsme oslavili jedny bejčí narozeniny a bylo to moc příjemné. Naposledy jsme tam byli předloni v prosinci za značně studeného a větrného počasí, ulice byly vylidněné a město smutné. Jaký to byl rozdíl, když město žilo turistickým ruchem a jeho ulice vyhřívalo májové sluníčko!

Lenivým tempem jsme si prošli snad všechny ulice starého města (alespoň to byl můj záměr - nevynechat jedinou odbočku, kde se mohly skrývat lecjaké poklady :-)), navštívili mariánský dóm a poseděli u čaje a piva v prostorách zámku Freudenstein (kdysivá sídlo saských kurfiřtů, později notně přestavované na sýpky, dnes je tam největší expozice minerálů na světě). Freiberg bylo významné středověké hornické město (dobývalo se tu stříbro a rudy) s druhou nejstarší báňskou akademií na světě (založena v polovině 18. století, dnes TU - Bergakademie Freiberg). V době hospodářského rozkvětu a po požáru na konci 15. století byla ve století šestnáctém značná část města přestavěna, přičemž pozdně středověkou resp. renesanční podobu si většina domů na starém městě zachovává dodnes. Přestavěn (pozdně goticky) byl i původně románský dóm Panny Marie, který od 16. století byl rovněž pohřebním místem rodu Wettinů. Druhá světová válka město příliš nepoznamenala, takže si opravdu - tedy alespoň jakožto celek - zachovává svůj malebný, pozdně středověký ráz.

Obermarkt s radnicí ze 17. století a měšťanskými domy s typickými vysokými štíty a střechami

začlenění budovy garáží do okolní zástavby...

Jak už jsem psala, desítky, ba možná stovky domů mají ještě zachovalé středověké či renesanční portály, ostění oken apod., byť samozřejmě částečně dochází k postupným stavebním úpravám (v duchu německé památkové péče...). Tenhle pohled do jedné z ulic sice není tak úplně vypovídající, ale historie domů je jistě i přes úpravy vidět.

Untermarkt s městským a hornickým muzeem a katedrálou Panny Marie

kamenná manýristická kazatelna z počátku 16. století

Všechny freiberské kostely se mohou pochlubit velkolepými varhanami z poč. 18. století, jejichž autorem byl slavný varhanář usazený ve Freibergu Gottfried Silbermann.

tady se myslelo i na dětský koutek...

tahle lidová pieta mě docela bavila...

Největší parádička dómu, tzv. Zlatá brána, od počátku 20. století zastřešená, čímž se vlastně ocitla v interiéru kostela. Při poklepu na sloupky je jasné, že prošel radikální materiálovou proměnou a očištěním (od polychromií apod.), ale jako celek je to vážně úchvatné.