Devět let spolu

18. července oslavil blog deváté výročí svého založení. Až tehdy mi došlo, jak neuvěřitelně dlouhá část mého života to je. Skoro celá třetina! Myslím, že za tu dobu člověk projde (a ideálně by asi i projít měl) dost zásadními změnami. O těch mých se můžete přesvědčit při procházení nejstaších článků, leckdy je to opravdu úsměvné...ale patří to ke mně :-D V lecčems jsem se ale nezměnila. Vidění světa mi zůstává stejné, snad je jen o něco optimističtější, i když se za tu dobu udály věci věru nepěkné, které by mě mohly přimět k pravému opaku. Tehdejší "starosti" jsou vedle toho najednou k smíchu. Ale však určitě každý puběrťák má pocit, že zrovna on trpí nejvíc a dějí se mu největší nespravedlnosti :-)

Okruh čtenářů se za ta léta rozšířil opravdu minimálně; tenhle blog pro mě stále zůstává jakýmsi polosoukromým "deníkem", zaznamenavatelem důležitých událostí, různých výletů, nápadů, názorů, stesků i radostí, které leckdy píšu hlavně pro sebe a na vás, mé drahé čtenáře, moc nemyslím. I proto patří velký dík vám všem, kdo se sem (ne)pravidelně vracíte a celá ta léta (anebo i jen poslední měsíce) pozorujete zazvorkovy myšlenkové pochody. Není vás mnoho, o to víc si cením jakéhokoliv komentáře, který mi tu necháte.

Byla bych moc ráda, kdyby se mi podařilo tenhle blog udržet naživu třeba ještě jednou takovou dobu. Ono je občas opravdu zajímavé podívat se zpětně na své zážitky a v době, kdy už si opravdu dlouho nepíšu žádný deník, je nikde jinde než tu a ve své hlavě nemám. Musím doufat, že internet jako médium ještě pár let vydrží a tenhle záznamník mi uchová.

Ještě jednou vám všem děkuji, že sem občas zabrousíte!