Mozaika podruhé, listopadová

Děje se toho hodně a pošmourné dny konečně střídají i dny lehce prosluněné. A jelikož jsem si z výletu do Budapešti (o tom později viz samostatný článek) přivezla nějakého bacila, zabíjím chvíli, kdy zrovna nespím, takovýmhle nicneříkajícím článkem o svých podzimních dnech...

Je tu konečně opět čas procházek (pokud ne osamotě, tak s Nebel) a čajoven:

Taky jsme naší malé Meluzíně zasadili strom. My jsme teda u nás na pozemku strom zasadit museli, dokonce musely být tři (sankce za pokácení starého ořešáku, který byl sice jednak na odpis a jednak nám ničil barák, ale na životním prostředí to asi jaksi nechtěli pochopit...), ale řekla jsem si, že proč té příležitosti takhle pěkně nevyužít a rovnou té malé jeden z nich nevěnovat. Z jabloně, hrušně a višně jsme vybrali tu poslední - prostě jen proto, že měla být zasazena u nás pod okny, tak abychom ji taky mohli pozorovat :-) Sice tam svítí z celé zahrady nejméně sluníčka, ale věřím, že bude mít pevný kořínek a jednou vyroste do krásy - stejně jako ta malá zvědavka :-)

K podzimu je také záhodno mít to správné podzimní čtení. O Josefu Váchalovi už jsem tu toho psala v minulosti dost, přesto si - ovšem taktéž až příště - neodpustím další celý článek věnovaný tomuhle nesmírně zajímavému autorovi. Prozatím doporučuji ku pozornosti jeho Paměti (Paměti Josefa Váchala, dřevorytce) a perfektní "encyklopedii" všemožných zrůdiček Ďáblova zahrádka aneb Přírodopis strašidel. Perfektní čtení hlavně při večerní lampičce ;-) Prozatím si můžete jeho dílem listovat třeba zde (nahoře v banneru sekce Ukázky - je to tam bohatě zásobeno...).

A k tomu čtení je dobré mít taky podzimně laděný hudební podkres, že? Pro příznivce pomalejších věcí mám tip na tyhle patřičně melancholické kapely:

Daughter

Vök

Under Byen:

Krásný dušičkový i adventní listopad všem!