München - Residenz

Na státní svátek jsme - jako už několikrát - vyrazili na otočku do Mnichova.

Obvykle míváme na návštěvu města jen pár hodin času, takže si v přepestré nabídce tamních muzeí a galerií musíme vybrat jen jeden či dva cíle a ostatním máváme z dálky... Tentokrát los padl na královskou rezidenci - rozsáhlý komplex paláců v samém centru města, který podstatnou část své existence patřil rodu Wittelsbachů. Pro ně byl nejen panovnickým (jakožto vládců Bavorska) a obytným sídlem, ale schraňovali zde i své rozsáhlé a cenné umělecké sbírky. Údajně se jedná o největší městský palác v Říši.

Původně nedaleko tohoto místa stával vévodský hrad (Wittelsbachové zde sídlili již o 13. století), ve 14. století byl pak již na místě dnešní Rezidence vybudován vodní hrad, přebudovaný v 16. století na reprezentativní zámek. Postupně byl areál rozšiřován a přestavován, až zabral v podstatě celou městskou čtvrť, a zároveň jsou na něm dodnes patrné všechny stavební a umělecké slohy proběhlých staletí. Na úpravách se povětšinou podíleli nejvýznamnější (přirozeně hlavně němečtí) umělci té doby, dnešní podobu mu vtiskl architekt Leo von Klenze, mmj. autor další významné mnichovské instituce - galerie Alte Pinakothek (mimochodem taktéž doporučuji navštívit, je to obrovské, je to narvané tím nejlepším uměním a i nejzarytější fanoušky umča to naprosto vyčerpá!). Po roce 1918 (do té doby stále patřila Wittelsbachům) se z Rezidence stalo veřejné muzeum. Za druhé světové války ovšem celý komplex dost utrpěl bombardováním a zančná část ho byla poškozena; jeho rekonstrukce probíhala prakticky až do konce 20. století a část obnovovacích (možná už spíše jen udržovacích) prací zjevně běží i v současnosti.

Komplex zahrnuje 10 nádvoří, asi 140 místností a rozsáhlý park a projít vše, co je zpřístupněno, je opravdu na celý den. Zpřístupněno je totiž téměř vše. My tu strávili asi 4 hodiny a zdaleka jsme neprošli všechno (kvůli mizernému počasí jsme třeba úplně vynechali park, taky jsme se vykašlali na audioprůvodce, protože poslouchat z něj vše, co bylo možné, by bylo fakticky vyčerpávající). Navštívit je tu možné sbírku mincí, egyptského umění, rokokové divadlo, ale hlavně obytné a reprezentační prostory samotného paláce (včetně kaplí, kostela Všech svatých, tzv. papežských pokojů, kamenných pokojů, galerie předků, grotty či Antiquaria, což je jeden z největších renesančních sálů severně od Alp), a taky velkolepou klenotnici. Ač bych třeba k některým instalacím měla výhrady, jsou to úchvatné prostory, jež vás provedou hned několika staletími. A bezesporu je to nejskvělejší ukázka bohatosti a rozmanitosti uměleckého řemesla, jakou jsem zatím viděla. Nejen zařízení a výzdoba prostor, ale i jednotlivé kusy prezentované v klenotnici by mohly být učebnicí všemožných uměleckých a uměleckořemeslných technik - od pozlacování a šperkařství přes práci s mramorem skutečným i umělým, řezbářství, štukatérství až třeba po freskovou malbu. V tomhle směru je to areál úplně ohromující.

Koukněte na oficiální web Rezidence, kde je mmj. spousta fotek.

A ještě třeba můžete mrknout na jeden díl pořadu Bedekr, věnovaný Mnichovu!

Pro představu přidávám pár fotek, co nacvakal Jenda:

dost promakaná grotta:

Antiquarium:

obě zpřístupněné kaple:

galerie předků:

pobavil nás tenhle dooost smutnej pejsek:

a snad ještě víc tenhle střílející medvěd:

a samostatně zpřístupněné divadlo: